Český ekumenický překlad
1Paralipomenon 16
1 Boží schránu přinesli a umístili ji uprostřed stanu, který pro ni David postavil. I přinášeli před Bohem zápalné a pokojné oběti.
2 Když David dokončil obětování zápalných a pokojných obětí, požehnal lidu v Hospodinově jménu.
3 Pak podělil každého z Izraele, každého muže i ženu, bochníčkem chleba a datlovým a hrozinkovým koláčem.
4 Potom určil lévijce, kteří by přisluhovali u Hospodinovy schrány a připomínali Hospodina, Boha Izraele, vzdávali mu chválu a oslavovali jej.
5 Asaf byl představeným, jeho zástupcem byl Zekarjáš. Jeíel, Šemíramót, Jechíel, Matitjáš, Elíab, Benajáš, Obéd-edóm a Jeíel hráli na harfy a citary, Asaf na zvučné cymbály.
6 Kněží Benajáš a Jachazíel hráli každodenně na pozouny před schránou Boží smlouvy.
7 Tehdy onoho dne nařídil David poprvé, aby Asaf a jeho bratří vzdávali Hospodinu chválu:
8 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky,
9 zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech,
10 honoste se jeho svatým jménem, ať se raduje srdce těch, kteří hledají Hospodina!
11 Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně.
12 Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
13 potomkové Izraele, jeho služebníka, Jákobovi synové, jeho vyvolení!
14 Je to Hospodin, náš Bůh, kdo soudí celou zemi.
15 Věčně pamatujte na jeho smlouvu, na slovo, jež přikázal tisícům pokolení.
16 Uzavřel ji s Abrahamem, přísahou ji stvrdil Izákovi,
17 stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou:
18 “Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!”
19 Na počet vás byla malá hrstka, byli jste tam hosty.
20 Putovali od jednoho pronároda ke druhému, z jednoho království dál k jinému lidu.
21 On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále:
22 “Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!”
23 Zpívej Hospodinu, celá země! Zvěstujte den ze dne jeho spásu,
24 vypravujte mezi pronárody o jeho slávě, mezi všemi národy o jeho divech,
25 neboť Hospodin je veliký, nejvyšší chvály hodný, budí bázeň, je nad všechny bohy.
26 Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe.
27 Před jeho tváří velebná důstojnost, moc a potěšení na svatém místě jeho.
28 Lidské čeledi, přiznejte Hospodinu, přiznejte Hospodinu slávu a moc,
29 přiznejte Hospodinu slávu jeho jména! Přineste dar, vstupte před něj, v nádheře svatyně se klaňte Hospodinu!
30 Svíjej se před ním, celá země! Pevně je založen svět, nic jím neotřese.
31 Nebesa se zaradují, rozjásá se země, mezi národy se bude říkat: “Hospodin kraluje!”
32 Moře i s tím, co je v něm, se rozburácí, pole zazní jásotem, i všechno, co je na něm.
33 Tehdy zaplesají stromy v lese vstříc Hospodinu, že přichází soudit zemi.
34 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné.
35 Rcete: Zachraň nás, ó Bože, naše spáso, shromáždi a vytrhni nás z pronárodů; tvému svatému jménu budeme vzdávat chválu, budeme tě chválit chvalozpěvem.
36 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků až na věky!” A všechen lid ať řekne: “Amen. Chvalte Hospodina!”
37 Tam před schránou Hospodinovy smlouvy zanechal David Asafa a jeho bratry, aby každodenně, podle denního rozvrhu, před schránou přisluhovali.
38 Obéd-edóma a jeho šedesát osm bratří i Obéd-edóma, syna Jedítúnova, a Chósu zanechal jako vrátné.
39 Kněze Sádoka a jeho bratry kněze zanechal před Hospodinovým příbytkem na posvátném návrší v Gibeónu,
40 aby každodenně zrána i zvečera obětovali Hospodinu na oltáři zápalné oběti, a to podle všeho toho, co je zapsáno v Hospodinově zákoně, který vydal Izraeli.
41 S nimi byli Héman a Jedútún a ostatní čistí, kteří byli uvedeni jmény, aby vzdávali chválu Hospodinu, neboť jeho milosrdenství je věčné.
42 Héman a Jedútún měli s sebou pozouny, zvučné cymbály a nástroje k Božímu zpěvu. Jedútúnovci byli u brány.
43 I odešel všechen lid, každý do svého domu. A David se obrátil ke svému domu, aby mu udělil požehnání.