Český ekumenický překlad
1Mojžíšova 30
1 Když Ráchel viděla, že Jákobovi nerodí, žárlila na svou sestru a naléhala na Jákoba: “Dej mi syny! Nedáš-li, umřu.”
2 Jákob vzplanul proti Ráchel hněvem a okřikl ji: “Což mohu za to, že Bůh odpírá plod tvému životu?”
3 Odvětila: “Tu je má otrokyně Bilha; vejdi k ní! Porodí na má kolena, a tak i já budu mít z ní syny.”
4 Dala mu tedy svou služku Bilhu za ženu a Jákob k ní vešel.
5 Bilha otěhotněla a porodila Jákobovi syna.
6 Tu řekla Ráchel: “Bůh mě obhájil, také můj hlas uslyšel a dal mi syna.” Proto ho pojmenovala Dan (to je obhájce).
7 Ráchelina služka Bilha otěhotněla ještě jednou a porodila Jákobovi druhého syna.
8 Ráchel opět řekla: “V úporném boji o Boží přízeň jsem zápasila se svou sestrou a obstála jsem.” A pojmenovala ho Neftalí (to je Vybojovaný).
9 Když Lea viděla, že přestala rodit, vzala svou služku Zilpu a dala ji Jákobovi za ženu.
10 Také Lejina služka Zilpa porodila Jákobovi syna.
11 Tu Lea řekla: “Jaké štěstí!” A dala mu jméno Gád (to je Štěstí).
12 Pak Lejina služka Zilpa porodila Jákobovi druhého syna.
13 Lea opět řekla: “Jaké blaho pro mne; všechny dcery mě budou blahoslavit.” A dala mu jméno Ašer (to je Blahoslav).
14 Ve dnech, kdy se žala pšenice, vyšel Rúben a nalezl na poli jablíčka lásky a přinesl je své matce Leji. Ráchel však na Leu naléhala: “Dej mi prosím několik těch jablíček lásky od svého syna!”
15 Ale ona ji odbyla: “Copak je to málo, žes mi vzala muže? Chceš mi vzít i jablíčka lásky od mého syna?” Ráchel řekla: “Tak ať za ta jablíčka lásky od tvého syna spí tuto noc s tebou.”
16 Když Jákob přicházel navečer z pole, vyšla mu Lea vstříc a řekla: “Musíš vejít ke mně, najala jsem tě za mzdu, za jablíčka lásky od svého syna.” I spal té noci s ní.
17 A Bůh Leu vyslyšel; otěhotněla a porodila Jákobovi pátého syna.
18 Lea řekla: “Bůh mi dal mzdu za to, že jsem svému muži dala svou služku.” A pojmenovala ho Isachar (to je Za-mzdu-najatý).
19 Lea otěhotněla ještě jednou a porodila Jákobovi šestého syna.
20 Lea opět řekla: “Jak pěkným darem obdaroval Bůh právě mne! Tentokrát už bude můj muž zůstávat se mnou. Porodila jsem mu šest synů!” A dala mu jméno Zabulón (to je Zůstávající).
21 Potom porodila dceru a dala jí jméno Dína.
22 I rozpomenul se Bůh na Ráchel, vyslyšel ji a otevřel její lůno.
23 Otěhotněla, porodila syna a řekla: “Bůh odňal mé pohanění.”
24 Dala mu jméno Josef (to je Přidej-Bůh) Přidej-Bůh) a dodala: “Kéž mi Hospodin přidá ještě dalšího syna.”
25 Když Ráchel porodila Josefa, řekl Jákob Lábanovi: “Propusť mě, abych mohl odejít do svého domova a do své země.
26 Vydej mi mé ženy a děti, za něž jsem ti sloužil, a já půjdu. Sám přece víš, jakou službu jsem ti prokázal.”
27 Lában mu odvětil: “Kéž bych získal tvoji přízeň! Zjistil jsem, že mi Hospodin kvůli tobě žehná.”
28 Dále řekl: “Urči si přesně mzdu a dám ti ji.”
29 Jákob mu odpověděl: “Sám přece víš, jak jsem ti sloužil a jak prospívalo tvé stádo, když jsem byl při něm.
30 Vždyť to byla hrstka, kterou jsi měl, než jsem přišel, a rozmnožila se nesmírně. Hospodin ti žehnal na každém mém kroku. Ale kdy budu konečně pracovat také pro svou rodinu?”
31 Lában se otázal: “Co ti mám dát?” Jákob odvětil: “Nemusíš mi dávat vůbec nic. Budu dále pást a střežit tvé ovce a kozy, když pro mne uděláš tuto věc:
32 Projdu dnes všechny tvé ovce a kozy a vyřadím z nich každé skvrnité a strakaté mládě, všechna načernalá jehňata a strakatá a skvrnitá kůzlata; to bude má mzda.
33 Od zítřka se bude má poctivost osvědčovat takto: Když přijdeš přehlížet mou mzdu, všechno, co nebude mezi mými kůzlaty skvrnité a strakaté a mezi jehňaty načernalé, pokládej za kradené.”
34 Lában řekl: “Nuže, ať se stane podle tvého slova.”
35 A téhož dne sám vyřadil pruhované a strakaté kozly a všechny skvrnité a strakaté kozy, všechno, na čem bylo něco bílého, a všechna načernalá jehňata, a svěřil je svým synům.
36 Stanovil také vzdálenost tří dnů cesty mezi sebou a Jákobem. A Jákob pásl ostatní Lábanovy ovce a kozy.
37 Jákob si nabral čerstvé pruty topolové, mandloňové a platanové a sloupal z nich na některých místech pruhy kůry až do běla.
38 Pruty, z nichž sloupal kůru, nakladl do napájecích žlabů, k nimž ovce a kozy přicházely pít, přímo před ně. I běhaly se, když přicházely pít.
39 Ovce a kozy se běhaly při pohledu na pruty a vrhaly pruhovaná, skvrnitá a strakatá mláďata.
40 Jákob jehňata odděloval; avšak ovce a kozy z bravu Lábanova obracel k pruhovaným a všem načernalým. Tak si pořídil vlastní stáda, ale ta nestavěl proti ovcím a kozám Lábanovým.
41 Pokaždé, když se z ovcí a koz běhaly ty nejstatnější kusy, kladl před ně Jákob do žlabů pruty, aby se běhaly před pruty.
42 Když však byly ovce a kozy neduživé, pruty nekladl. Neduživé tedy patřily Lábanovi a statné Jákobovi.
43 Tak se ten muž převelice vzmohl a měl mnoho ovcí a koz, i služky a služebníky, i velbloudy a osly.