Český ekumenický překlad
1Samuelova 23
1 Davidovi oznámili: “Hle, Pelištejci bojují proti Keíle, už plení humna.”
2 David se doptával Hospodina: “Mám jít a pobít tyto Pelištejce?” Hospodin Davidovi řekl: “Jdi, pobiješ Pelištejce a zachráníš Keílu.”
3 Davidovi muži však namítali: “Už tady v Judsku žijeme ve strachu; natož když potáhneme ke Keíle proti bitevním řadám Pelištejců.”
4 Proto se David doptával Hospodina znovu a Hospodin mu odpověděl. Řekl: “Jen táhni dolů ke Keíle, já ti vydávám Pelištejce do rukou.”
5 David se svými muži tedy odtáhl ke Keíle a bojoval proti Pelištejcům. Zahnal jejich stáda a připravil jim zdrcující porážku. Tak David vysvobodil obyvatele Keíly.
6 Když Ebjátar, syn Achímelekův, uprchl k Davidovi do Keíly, vzal s sebou efód.
7 Saulovi bylo oznámeno, že David přišel do Keíly. Saul řekl: “Bůh ho vydal do mých rukou. Je polapen, vstoupil do města s vraty a závorami.”
8 Saul vyzval k boji všechen lid, aby táhli dolů na Keílu a oblehli Davida a jeho muže.
9 Když David zvěděl, že Saul proti němu chystá to nejhorší, poručil knězi Ebjátarovi: “Přines efód.”
10 A David se ptal: “Hospodine, Bože Izraele, tvůj služebník dostal jistou zprávu, že Saul hodlá přitrhnout ke Keíle a zničit město kvůli mně.
11 Vydají mě občané Keíly do jeho rukou? Sestoupí sem Saul, jak to slyšel tvůj služebník? Hospodine, Bože Izraele, oznam to prosím svému služebníku.” Hospodin odpověděl: “Sestoupí.”
12 David se tázal: “Vydají občané Keíly mě i mé muže Saulovi do rukou?” Hospodin odpověděl: “Vydají.”
13 Nato David se svými muži, bylo jich kolem šesti set, vytáhl z Keíly a přecházeli z místa na místo. Když bylo Saulovi oznámeno, že David z Keíly unikl, zanechal tažení.
14 David pobýval v poušti na nepřístupných vrcholcích; pobýval v horách pouště Zífu. Ačkoli po něm Saul po celý čas pátral, Bůh mu ho do rukou nevydal.
15 David viděl, že Saul vytáhl, aby mu ukládal o život, i ukryl se v poušti Zífu v Choreši.
16 Jónatan, syn Saulův, se vypravil a šel za Davidem do Choreše. Ve jménu Božím mu dodal odvahy.
17 Řekl mu: “Neboj se, ruka mého otce Saula tě nenajde. Ty budeš kralovat nad Izraelem a já budu druhým po tobě. Také můj otec Saul to ví.”
18 Oba uzavřeli před Hospodinem smlouvu. David zůstal v Choreši a Jónatan se odebral ke svému domu.
19 Zífejci vystoupili k Saulovi do Gibeje a řekli: “David se přece skrývá u nás na nepřístupných vrcholcích v Choreši, na pahorku Chakíle, na jih od pouště Ješímónu.
20 Nyní tedy, králi, když celou svou duší toužíš táhnout dolů, přitáhni. Vydat ho králi do rukou už bude na nás.”
21 Saul odvětil: “Buďte požehnáni od Hospodina, neboť jste se mnou měli soucit.
22 Jděte ještě vykonat přípravy. Zjistěte a obhlédněte místo, kde se zdržuje a kdo ho tam viděl. Bylo mi řečeno, že si počíná velmi vychytrale.
23 Obhlédněte a zjistěte všechny úkryty, kde se ukrývá. Až to zjistíte, vraťte se ke mně a já potáhnu s vámi. Jestli je v zemi, budu po něm slídit mezi všemi judskými rody.”
24 Vypravili se tedy a šli před Saulem do Zífu. Ale David se svými muži byl v poušti Maónu, v pustině na jih od pouště Ješímónu.
25 Saul se dal se svými muži do pátrání. Když to oznámili Davidovi, táhl dolů ke skalisku a zůstal v poušti Maónu. Saul o tom uslyšel a Davida v poušti Maónu pronásledoval.
26 Saul táhl po jedné straně pohoří, zatímco David se svými muži byl na druhé straně pohoří. David se snažil před Saulem nakvap ustoupit, ale Saul se svými muži Davida a jeho muže obklíčil, aby je pochytali.
27 Vtom přišel k Saulovi posel se zprávou: “Rychle odtáhni, neboť do země vpadli Pelištejci.”
28 Saul tedy přestal pronásledovat Davida a táhl proti Pelištejcům. Proto se to místo nazývá Skalisko rozdělení.