Český ekumenický překlad

192/1189

Jozue 5

1 Když uslyšeli všichni emorejští králové, kteří sídlili na západ od Jordánu, a všichni kenaanští králové při moři, že Hospodin vysušil před Izraelci vody Jordánu, dokud nepřešli, ztratili odvahu a pozbyli před Izraelci ducha.

2 V tom čase vyzval Hospodin Jozua: “Zhotov si kamenné nože a znovu zaveď, podruhé, pro Izraelce obřízku.”

3 Jozue si tedy zhotovil kamenné nože a obřezal Izraelce u Pahorku předkožek.

4 Důvod, proč je Jozue obřezal, byl tento: Všechen lid mužského pohlaví, který vyšel z Egypta, všichni bojovníci, pomřeli na poušti cestou po vyjití z Egypta.

5 Všechen lid, který vyšel, byl obřezán; neobřezávali však nikoho z lidu, kdo se narodil na poušti cestou po vyjití z Egypta.

6 Čtyřicet let chodili Izraelci pouští, dokud do jednoho nezmizel celý ten pronárod bojovníků, kteří vyšli z Egypta, protože neposlouchali Hospodina. O nich se Hospodin zapřisáhl, že jim nedovolí spatřit zemi, o které přisáhl jejich otcům, že nám ji dá, zemi oplývající mlékem a medem.

7 Místo nich povolal jejich syny a ty Jozue obřezal, neboť byli neobřezaní; cestou je totiž neobřezávali.

8 Když byl celý ten pronárod do jednoho obřezán, zůstali na svém místě v táboře, dokud se nezhojili.

9 Hospodin Jozuovi řekl: “Dnes jsem od vás odvalil egyptskou potupu.” Proto pojmenoval to místo Gilgál (to je Odvalení); jmenuje se tak až dodnes.

10 Izraelci tábořili v Gilgálu. Čtrnáctého dne toho měsíce navečer slavili na Jerišských pustinách hod beránka.

11 Druhého dne po hodu beránka začali jíst nekvašené chleby a pražené zrní z výtěžku země, právě toho dne.

12 Toho druhého dne, kdy začali jíst z výtěžku země, přestala také mana; teď už Izraelci manu neměli, ale toho roku jedli z úrody kenaanské země.

13 Když byl Jozue u Jericha, rozhlédl se, a hle, naproti němu stojí muž a má v ruce tasený meč. Jozue šel k němu a zeptal se ho: “Patříš k nám nebo k našim protivníkům?”

14 Odvětil: “Nikoli. Jsem velitel Hospodinova zástupu, právě jsem přišel.” I padl Jozue tváří k zemi, klaněl se a otázal se: “Jaký rozkaz má můj pán pro svého služebníka?”

15 Velitel Hospodinova zástupu Jozuovi odpověděl: “Zuj si z nohou opánky, neboť místo, na němž stojíš, je svaté.” A Jozue tak učinil.