Český ekumenický překlad

21/1189

1Mojžíšova 21

1 Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a splnil jí, co slíbil.

2 Sára otěhotněla a Abrahamovi, ačkoli byl stár, porodila syna v čase, který mu Bůh předpověděl.

3 Abraham dal svému narozenému synu, kterého mu Sára porodila, jméno Izák.

4 Když mu bylo osm dní, Abraham svého syna Izáka obřezal, jak mu Bůh přikázal.

5 Abrahamovi bylo sto let, když se mu syn Izák narodil.

6 Tu Sára řekla: “Bůh mi dopřál, že se mohu smát. Se mnou ať se směje každý, kdo o tom uslyší.”

7 A dodala: “Kdo by byl Abrahamovi řekl, že Sára bude kojit syny? A přece jsem mu porodila syna, ačkoli je stár.”

8 Dítě rostlo a bylo odstaveno. V den, kdy Izáka odstavili, vystrojil Abraham veliké hody.

9 Sára však viděla, že syn, jehož Abrahamovi porodila Hagar egyptská, je poštívač.

10 Řekla Abrahamovi: “Zapuď tu otrokyni i jejího syna! Přece nebude syn té otrokyně dědicem spolu s mým synem Izákem.”

11 Ale Abraham se tím velmi trápil; vždyť šlo o jeho syna.

12 Bůh však Abrahamovi řekl: “Netrap se pro chlapce a pro tu otrokyni; poslechni Sáru ve všem, co ti říká, neboť tvé potomstvo bude povoláno z Izáka.

13 Učiním však národ i ze syna otrokyně, neboť také on je tvým potomkem.”

14 Za časného jitra vzal Abraham chléb a měch vody a dal Hagaře. Vložil jí dítě na ramena a propustil ji. Šla a bloudila po Beeršebské stepi.

15 Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedním křoviskem.

16 Odešla a usedla opodál, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: “Nemohu se dívat, jak dítě umírá.” Usedla tam, zaúpěla a rozplakala se.

17 Bůh uslyšel hlas chlapce a Boží posel z nebe zavolal na Hagaru. Pravil jí: “Co je ti, Hagaro? Neboj se! Bůh slyšel hlas chlapce na tom místě, kde je.

18 Vstaň, vezmi chlapce a pečuj o něj, já z něho učiním veliký národ.”

19 Tu jí Bůh otevřel oči a ona spatřila studni s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.

20 A Bůh byl s chlapcem. Když vyrostl, usadil se ve stepi a stal se lučištníkem.

21 Usadil se v Páranské stepi a jeho matka mu dala ženu z egyptské země.

22 V té době řekl abímelek a píkol, velitel jeho vojska, Abrahamovi: “Bůh je s tebou ve všem, co činíš.

23 Proto mi na místě přísahej při Bohu, že neoklameš mne ani mého nástupce a následníka. Milosrdenství, jaké jsem já prokázal tobě, prokazuj i ty mně a zemi, v níž jsi pobýval jako host.”

24 Abraham tedy řekl: “Jsem hotov přísahat.”

25 Ale domlouval abímelekovi kvůli studni s vodou, kterou abímelekovi služebníci uchvátili.

26 Abímelek na to odvětil: “Nevím, kdo to udělal. Tys mi to neoznámil a já jsem o tom dodnes neslyšel.”

27 I vzal Abraham brav a skot a dal abímelekovi. Pak spolu uzavřeli smlouvu.

28 Sedm ovcí ze stáda postavil Abraham zvlášť.

29 Tu se abímelek Abrahama otázal: “Co s těmi sedmi ovcemi, které jsi postavil zvlášť?”

30 A on řekl: “Sedm ovcí si ode mne vezmi na svědectví, že jsem tuto studni vykopal já.”

31 Proto se to místo nazývá Beer-šeba (to je Studně přísahy), že tam oba přísahali.

32 Po uzavření smlouvy v Beer-šebě se abímelek a píkol, velitel jeho vojska, hned navrátili do pelištejské země.

33 A Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného.

34 Abraham pobyl v pelištejské zemi jako host mnoho dní.