Poslové naděje a lásky

116/290

Ukřižovaný Mesiáš

Když apoštol kázal evangelium v Korintu, zvolil pro svou práci jiný postup než v Athénách. Tam se snažil přizpůsobit svůj projev povaze svých posluchačů; jejich logice čelil svou logikou, jejich poznání svým poznáním a jejich filozofii svou filozofií. Když přemýšlel o tom, kolik času takto strávil, uvědomil si, že jeho práce v Athénách přinesla jen málo ovoce. Proto se rozhodl, že v Korintu se pokusí upoutat pozornost bezstarostných a lhostejných lidí jiným způsobem. Předsevzal si, že se bude vyhýbat promyšleným argumentům a diskuzím a že mezi Korintskými nebude “znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného”. Chtěl, aby se jeho kázání neopíralo “o vemlouvavá slova lidské moudrosti”, ale aby se prokazovalo “Duchem a mocí” 1. Korintským 2,2.4. PNL 141.4

Ježíš, kterého chtěl Pavel korintským Řekům představit jako Krista, vyrostl jako Žid prostého původu ve městě, které bylo pověstné svou bezbožností. Jeho vlastní národ ho zavrhl a nakonec ho ukřižoval jako zločince. Řekové věřili, že lidstvo je třeba povznést; za jediný prostředek k dosažení pravého pokroku a pravé důstojnosti však považovali studium filozofie a věd. Mohl je Pavel přesvědčit, že víra v moc tohoto neznámého Žida může pozvednout a zušlechtit veškeré lidské schopnosti? PNL 141.5

Mnoha lidem dnešní doby připomíná golgotský kříž biblické události. Scény spojené s ukřižováním v nich vyvolávají posvátné myšlenky. V době apoštola Pavla se však na kříž pohlíželo s pocitem odporu a hrůzy. Vyvyšovat jako Spasitele lidstva někoho, kdo zemřel na kříži, muselo přirozeně vyvolat posměch a námitky. PNL 142.1

Pavel dobře věděl, jaký postoj zaujmou k jeho poselství korintští Židé i Řekové. Přesto řekl: “My kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství.” 1. Korintským 1,23. Poselství, které hodlal zvěstovat, mnohé z jeho židovských posluchačů rozhněvá. Řekové budou toho názoru, že jeho slova jsou čirým bláznovstvím. Bude-li se snažit dát kříž do souvislosti s povznesením nebo spasením lidstva, budou ho považovat za slabomyslného. PNL 142.2

Pro Pavla však byl kříž středem veškerého zájmu. Od chvíle, kdy skončil s pronásledováním stoupenců ukřižovaného Ježíše Nazaretského, se nikdy nepřestal chlubit křížem. V té době mu byla zjevena nekonečná Boží láska, která se projevila v Kristově smrti. Tím se jeho život zázračně změnil. Všechny jeho plány a záměry byly uvedeny do souladu s Boží vůlí. Od tohoto okamžiku byl novým člověkem v Kristu. Z vlastní zkušenosti věděl, že jakmile hříšník pozná Otcovu lásku, která se zjevila v oběti jeho Syna, a poddá se Boží moci, prožije obrácení. Od této chvíle je všechno a ve všech Kristus. PNL 142.3

Když se Pavel obrátil, pocítil silnou touhu pomáhat svým bližním rozpoznat v Ježíši Nazaretském Syna živého Boha, který má moc změnit a spasit člověka. Celý svůj život zasvětil snaze představit lidem lásku a moc ukřižovaného Ježíše. Projevoval hluboký soucit lidem všech společenských vrstev. Prohlásil: “Cítím se totiž dlužníkem Řeků i barbarů, vzdělaných i nevzdělaných.” Římanům 1,14. Určující zásadou a hnací silou jeho jednání byla láska k Pánu slávy, proti němuž kdysi bojoval, když nemilosrdně pronásledoval věřící. Když ho při plnění jeho povinností začalo opouštět nadšení, stačil mu jediný pohled na kříž a na úžasnou lásku, která se zde zjevila, aby s novým odhodláním znovu vykročil na cestu sebezapření. PNL 142.4