Poslové naděje a lásky

Bláznovství kříže

V apoštolových slovech je obsaženo mnoho vzácných ponaučení pro církev. V dané situaci mohl snadno říct něco, čím by své domýšlivé posluchače popudil, a tak si způsobil potíže. Kdyby byl jeho proslov přímým útokem na jejich bohy a významné představitele města, hrozilo by mu nebezpečí, že ho potká stejný osud jako Sokrata. Namísto toho však s ohleduplností, která vyvěrala z Boží lásky, obezřetně odvrátil jejich pozornost od pohanských božstev a představil jim pravého Boha, kterého neznali. PNL 139.6

I dnes je třeba seznamovat s pravdami Písma významné osobnosti tohoto světa, aby se mohly rozhodnout, zda budou poslouchat Boží zákon, nebo zda se podřídí knížeti zla. Bůh jim nabízí věčnou pravdu — pravdu, díky které mohou získat moudrost ke spasení; ale nenutí je, aby ji přijaly. Jestliže se od ní odvrátí, jsou ponecháni sami sobě, aby nesly ovoce svých vlastních skutků. PNL 140.1

“Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. Je psáno: ‘Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.’” “Co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné; neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic.” 1. Korintským 1,18.19.27.28. Mnozí velcí učenci a státníci — nejvýznamnější muži světa — se v těchto posledních dnech odvrátí od světla, protože svět ve své moudrosti nezná Boha. Boží služebníci by však měli využít každé příležitosti, aby těmto lidem předali pravdu. Někteří pochopí, že neznají Boží věci, a jako učedníci pokorně usednou u Ježíšových nohou, aby se učili od svého Pána. PNL 140.2

Při každém pokusu oslovit lidi z vyšších společenských vrstev potřebuje Boží spolupracovník pevnou víru. Vnější okolnosti mu někdy mohou nahánět strach, ale nebeské světlo nepřestane zářit ani v té nejtemnější hodině. Síla těch, kteří milují Boha a slouží mu, se bude den co den obnovovat. Moudrost nekonečného Boha je jim k dispozici, aby při uskutečňování jeho záměrů nebloudili. Kéž by si tito spolupracovníci uchovali svou důvěru od začátku až do konce a neustále měli na paměti, že světlo Boží pravdy musí zazářit uprostřed temnoty, do níž je zahalen náš svět. V Boží službě není místo pro malomyslnost. Víra posvěceného Božího spolupracovníka by měla obstát v každé zkoušce, která je na něj seslána. Bůh je schopen a ochoten dát svým služebníkům veškerou sílu, kterou potřebují, a darovat jim moudrost, bez níž se za nejrůznějších okolností neobejdou. Bůh překoná i ta největší očekávání těch, kdo v něj složili svou důvěru. PNL 140.3