Poslové naděje a lásky

Zdroj pravého poznání

V dobách duchovní temnoty se Boží církev podobala městu vystavěnému na hoře. Generace za generací v něm v průběhu jednotlivých staletí odhalovaly čisté nebeské učení. Církev nám může připadat slabá a nedokonalá, přesto Bůh právě jí věnuje mimořádnou pozornost. V ní se projevuje Boží milost a Bůh s radostí ukazuje, jak jeho moc mění lidská srdce. PNL 10.4

Ježíš se zeptal: “K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?” Marek 4,30. Nemohl je přirovnat k žádnému pozemskému království a nic srovnatelného nenašel ani v lidské společnosti. V pozemských říších je vláda založena na převaze ozbrojených sil, zatímco v Kristově království jsou jakékoli světské zbraně a nástroje ná­tlaku vyloučeny. Jeho vláda má lidstvo povznášet a zušlechťovat. PNL 10.5

Členové Boží církve žijí svatým životem, slouží nejrůznějšími dary a jsou naplněni Duchem svatým. Nacházejí štěstí ve štěstí těch, jimž pomáhají a přinášejí požehnání. PNL 11.1

Bůh hodlá oslavit své jméno ve velkolepém díle, které chce vykonat prostřednictvím své církve. Toto dílo je obrazně popsáno v Ezechielově vidění o prameni zdraví: “I řekl mi: ‘Tato voda odtéká do východního obvodu, teče dolů do Araby a vlévá se do moře. Tam, kde vtéká do moře, stávají se vody zdravými. Každý hemžící se živočich bude žít všude, kam se vlévá potok… Při potoku na obou březích vzejde rozličné ovocné stromoví, jemuž nebude vadnout listí, jež nepřestane plodit, ale každý měsíc přinese rané plody, neboť vody, které je zavlažují, vytékají ze svatyně. Jeho ovoce bude sloužit za pokrm a jeho listí jako lék.’” Ezechiel 47,8-12. PNL 11.2

Již od počátku žehnal Bůh světu skrze svůj lid. K záchraně života starobylého egyptského národa použil Josefa. Díky jeho bezúhonnosti unikl smrti celý národ. Skrze Daniela zachránil Bůh život všem babylónským mudrcům. Tyto příklady vysvobození jsou pro nás obraznými ponaučeními o tom, jaká duchovní požehnání přináší světu spojení s Bohem, kterého uctívali Josef a Daniel. Každý, kdo žije s Kristem a zvěstuje světu Boží lásku, spolupracuje s Bohem ve prospěch lidstva. Dostává od Spasitele milost, aby se o ni mohl podělit s ostatními, a proto z celé jeho bytosti vytékají proudy duchovního života. PNL 11.3

Bůh si vyvolil Izrael, aby skrze něj zjevil lidem svou povahu. Přál si, aby tento národ zvěstoval světu spasení, a proto mu svěřil nebeská poselství a zjevení Boží vůle. V raných dějinách Izraele se národy světa dopouštěly zvráceností, a tak ztratily povědomí o Bohu. Kdysi ho znali, ale protože “mu nevzdali čest jako Bohu, ani mu nebyli vděčni, …jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě” Římanům 1,21. Ve své milosti je však Bůh nechal žít. Chtěl jim dát novou příležitost, aby ho poznali skrze jeho vyvolený národ. Učením o obětní službě měl být Kristus vyvýšen před všemi národy a všichni, kteří by k němu vzhlíželi, měli žít. Kristus byl základem židovského obřadního systému. Celý systém předobrazů a symbolů byl shrnutím proroctví evangelia, zprávou plnou zaslíbení o spáse. PNL 11.4