Poslové naděje a lásky

Smírná oběť

“Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.” “Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.” 1. Janův 2,1.2; 1,9. Podmínky získání Boží milosti jsou jednoduché a přiměřené. Bůh od nás nevyžaduje, abychom si odpuštění zasloužili tím, že uděláme něco nesnadného. Nemusíme se vydávat na dlouhé a únavné poutě ani činit pokání tak, že bychom si způsobovali bolest, abychom se zalíbili nebeskému Bohu nebo si odpykali svá přestoupení. Kdo “vyznává a opouští” svůj hřích, “dojde slitování” Přísloví 28,13. PNL 318.2

Kristus před Božím trůnem prosí za svou církev; prosí za ty, které vykoupil svou krví. Staletí ani tisíciletí nemohou oslabit moc jeho oběti smíření. Ani život ani smrt, ani výšiny ani hlubiny nás nedokážou odloučit od Boží lásky, která je v Kristu Ježíši; ne proto, že bychom se ho tak pevně drželi, ale proto, že on nás tak pevně drží. Kdyby naše spasení záviselo na našem vlastním úsilí, nemohli bychom být zachráněni; závisí však na Bohu, který stojí za všemi zaslíbeními. Může se zdát, že se ho nedržíme dost silně; on nás však miluje jako náš starší bratr. Dokud s ním zůstáváme ve spojení, nikdo nás nemůže vytrhnout z jeho ruky. PNL 318.3