Poslové naděje a lásky

Napomenutí a povzbuzení

V pozdějších letech svého působení psal Petr pod vlivem Ducha svatého věřícím, “kteří přebývají jako cizinci v diaspoře v Pontu, Galacii, Kappadokii, Asii a Bithynii” 1. Petrův 1,1. Svými dopisy dodával novou odvahu těm, kdo procházeli zkouškami a utrpením, posiloval jejich víru a znovu povzbuzoval k dobrým skutkům ty, kterým hrozilo nebezpečí, že se kvůli nejrůznějším pokušením odvrátí od Boha. Tyto dopisy v nás zanechávají dojem, že je napsal člověk, který v hojné míře zakusil jak Kristovo utrpení, tak jeho útěchu; člověk, který byl cele proměněn milostí a který měl pevnou a neotřesitelnou naději na věčný život. PNL 298.6

Hned v úvodu svého prvního dopisu vzdává starý Boží služebník chválu a díky svému Pánu. “Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista,” napsal, “neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději. Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase.” 1. Petrův 1,3-5. PNL 299.1

První křesťané se radovali i v dobách těžkých zkoušek a protivenství, protože měli naději, že na nové zemi obdrží jisté dědictví. “Z toho se radujte,” píše Petr, “i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus. Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přec… jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí, a tak docházíte cíle víry, spasení duší.” 1. Petrův 1,6-9. PNL 299.2

Apoštolova slova byla zapsána pro poučení věřících všech dob. Zvláštní význam však mají pro ty, kdo žijí v době, kdy je blízko “konec všech věcí” 1. Petrův 4,7. Jeho napomenutí a varování i jeho slova víry a povzbuzení potřebuje každý, kdo si chce svou víru zachovat pevnou až do konce (viz Židům 3,14). PNL 299.3

Petr se snažil věřící poučit, jak je důležité, aby se ve své mysli nezabývali zakázanými tématy a aby neplýtvali svými silami na bezvýznamné věci. Ti, kdo se nechtějí stát obětí satanových úskoků, musí dobře střežit brány svého nitra. Nesmí číst, sledovat ani poslouchat nic, co by v nich mohlo vyvolat nečisté myšlenky. Nesmí připustit, aby se jejich mysl dle libosti zaměstnávala každou věcí, kterou jim nepřítel spasení podsouvá. Nebudou-li pečlivě střežit své srdce, pak vnější zlo probudí zlo, které se skrývá uvnitř, a začnou bloudit v temnotě. “Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli,” píše Petr, “buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista… Nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti; ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: ‘Svatí buďte, neboť já jsem svatý.’ PNL 299.4

…V bázni… žijte dny svého pozemského života. Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů. Skrze něho věříte v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a dal mu slávu, takže se vaše víra i naděje upíná k Bohu.” (1. Petrův 1,13-21) PNL 299.5

Kdyby bylo možné zaplatit za spasení lidstva jen stříbrem a zlatem, oč snadnější by to bylo pro Boha, který říká: “Mé je stříbro, mé je zlato.” Ageus 2,8. Hříšník však mohl být vykoupen jedině drahocennou krví Božího Syna. Podstatou plánu spasení je oběť. Apoštol Pavel napsal: “Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli.” 2. Korintským 8,9. Kristus se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všech našich nepravostí. “Darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.” Římanům 6,23. A toto požehnání je korunou spasení. PNL 300.1