Poslové naděje a lásky

Úloha Ducha svatého

Není pro nás důležité, abychom dokázali přesně vysvětlit, co je to Duch svatý. Kristus nám říká, že Duch svatý je Utěšitel, “Duch pravdy, jenž od Otce vychází”. Jasně o něm prohlašuje, že až bude uvádět lidi do veškeré pravdy, “nebude mluvit sám ze sebe”. Jan 15,26; 16,13. PNL 30.3

Podstata Ducha svatého zůstává tajemstvím. Lidé ji nedokážou vysvětlit, protože jim nebyla zjevena Bohem. Lidé, kteří se nechávají unést svou fantazií, si mohou dát do souvislosti různé oddíly Písma a vybudovat na nich lidské teorie. Pokud však církev tyto názory přijme, nijak ji to neposílí. O tajemstvích, která jsou příliš hluboká, než aby je lidé mohli pochopit, je nejlepší mlčet. PNL 30.4

Kristus přesně vystihl úkol Ducha svatého, když řekl: “On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud.” Jan 16,8. Duch svatý usvědčuje z hříchu. Jestliže se hříšník otevře oživujícímu působení Ducha, obrátí se a uvědomí si, jak důležité je poslouchat Boží požadavky. PNL 30.5

Kajícnému hříšníkovi lačnícímu a prahnoucímu po spravedlnosti zjeví Duch svatý Beránka Božího, který snímá hřích světa. “Bude vám zvěstovat, co přijme ode mne,” řekl Ježíš. “Naučí vás všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.” Jan 16,14; 14,26. PNL 30.6

Duch svatý je obnovující silou, díky které se spasení vydobyté smrtí našeho Vykupitele stává skutečností. Neustále se snaží obracet pozornost lidí k veliké oběti přinesené na golgotském kříži, zjevuje světu Boží lásku a odhaluje usvědčenému hříšníkovi vzácné poklady Písma. PNL 31.1

Jakmile Duch svatý usvědčí člověka z hříchu a ukáže mu vzor spravedlnosti, osvobodí jej od náklonnosti k věcem tohoto světa a naplní jej touhou po svatosti. “Uvede vás do veškeré pravdy” (Jan 16,13), prohlásil Ježíš. Je-li člověk ochoten nechat se přetvořit, Bůh posvětí celou jeho osobnost. Duch svatý mu vštípí vlastnosti, které přijme od Boha. Jeho moc povede lidi na cestě životem, takže nikdo nebude muset bloudit. PNL 31.2

Již od počátku působil Bůh svým svatým Duchem a prostřednictvím lidí uskutečňoval svůj záměr s padlým lidstvem. To se projevilo již v životě praotců. I na poušti v době Mojžíšově dával Bůh církvi “svého dobrého ducha, aby je poučoval” Nehemjáš 9,20. Také v době apoštolů působil mocně prostřednictvím Ducha svatého ve prospěch církve. Stejná moc, která posilovala praotce, dodávala víru a odvahu Kálebovi a Jozuemu a přinesla úspěch dílu apoštolské církve, podpírá věrné Boží děti v každé době. Pod vlivem Ducha svatého pomáhali valdenští křesťané v dobách temna připravovat cestu reformaci. Tatáž síla zajistila zdar úsilí ušlechtilých průkopníků, kteří položili základy dnešní misijní činnosti a překladu Bible do jazyků a nářečí všech národů a kmenů. PNL 31.3

I v dnešní době používá Bůh svou církev k tomu, aby oznámil tomuto světu svůj záměr. Dodnes putují poslové od města k městu a z jedné země do druhé, zvěstují poselství kříže, a tak připravují cestu pro druhý Kristův příchod. Boží zákon je vyvýšen jako závazné pravidlo. Duch všemohoucího Boha působí na lidi a všichni ti, kdo se jeho vlivu otevírají, svědčí o Bohu a jeho pravdě. Na mnoha místech se můžeme setkat s posvěcenými lidmi, kteří vyprávějí druhým o světle, jež je přivedlo na cestu spasení skrze Krista. A protože stejně jako ti, kdo byli pokřtěni Duchem o letnicích, nechávají své světlo svítit, Duch jim dává stále víc a více síly. Takto má být země ozářena Boží slávou. PNL 31.4