Poslové naděje a lásky

145/290

30. kapitola — Výzva k duchovnímu růstu

Pavlovým cílem bylo vštípit korintským věřícím význam přísného sebeovládání, odhodlané střídmosti a neúnavné horlivosti ve službě pro Krista. Proto ve svém dopise tomuto sboru názorně přirovnává křesťanský zápas k proslulým závodům v běhu, které se pravidelně konaly poblíž Korintu. Ze všech her, které Řekové a Římané pořádali, byly běžecké závody nejstarší a nejoblíbenější. Přihlíželi jim králové, šlechtici a státníci. Účastnili se jich vážení a zámožní mladíci, kteří neváhali nasadit všechny své síly a nezalekli se ani tvrdého výcviku, aby získali cenu. PNL 178.1

Závody se řídily přesnými pravidly a netrpěly se žádné výjimky. Kdo chtěl být do soutěže zapsán a ucházet se o ceny, musel nejprve projít náročným přípravným tréninkem. Uspokojování chutí nebo jiné požitkářství, které mohlo snížit duševní nebo fyzickou výkonnost, bylo považováno za škodlivé, a proto bylo přísně zakázáno. V těchto bojích záleželo na síle a rychlosti, a tak naději na vítězství měli jen ti, kdo měli pevné a pružné svaly a plnou kontrolu nad svými nervy. Každý pohyb musel být jistý, každý krok rychlý a rozhodný; fyzická výkonnost musela dosahovat vrcholu. PNL 178.2

Závodníci předstupovali před čekající dav a přitom byla slavnostně oznámena jejich jména a hlasitě přečtena pravidla závodu. Pak všichni naráz vyběhli. Napjatá pozornost diváků přispívala k jejich odhodlání zvítězit. Rozhodčí měli své stanoviště blízko cíle, aby mohli sledovat závod od začátku až do konce a určit skutečného vítěze. Jestliže někdo doběhl do cíle jako první, ale porušil pravidla, cena mu nebyla přiznána. PNL 178.3

Tato soutěž s sebou nesla velká rizika. Někteří závodníci se z obrovské tělesné námahy již nikdy nevzpamatovali. Běžně se stávalo, že muži začali na trati krvácet z úst a nosu a zhroutili se. Někdy se dokonce běžec svalil na zem a byl mrtvý v okamžiku, kdy se chystal převzít cenu. Ale ve srovnání s tím, jaká čest byla prokazována úspěšnému závodníkovi, se případné doživotní následky nebo smrt nepovažovaly za příliš velký hazard, který by někoho od účasti v této soutěži odradil. PNL 178.4

Když vítěz dosáhl cíle, přivítal ho bouřlivý potlesk obrovského davu diváků, jehož ozvěna se odrážela od okolních hor a pahorků. Všichni diváci viděli, jak mu rozhodčí předal symboly vítězství — vavřínový věnec a palmovou ratolest, kterou nesl v pravé ruce. Oslavovala ho celá země; svůj díl uznání sklidili i jeho rodiče; a vážnosti se těšilo dokonce i město, v němž žil, protože z něj vyšel tak skvělý atlet. PNL 179.1