Výchova

19. kapitola — Dějiny a proroctví

“Kdo to od pradávna ohlašoval?…
Cožpak ne já, Hospodin? Kromě mne jiného Boha není!” Izajáš 45,21. Vy 104.1

Bible je nejstarší a nejobsáhlejší knihou dějin, kterou lidstvo vlastní. Vytryskla přímo z pramene věčné pravdy a Boží ruka po celé věky uchovávala její čistotu. Osvětluje nám vzdálenou minulost, kterou se současná věda marně snaží vypátrat. Pouze v Božím slově můžeme vidět moc, která položila základy země a “roztáhla” nebesa. Pouze zde nalezneme autentický záznam o původu národů. Jenom zde jsou zapsány dějiny našeho rodu neovlivněné lidskou pýchou ani předsudky. Z historických kronik a záznamů by se mohlo zdát, že vzestup národů nebo vznik a pád impérií vždy závisel na vůli a statečnosti lidí. Zdálo by se, že sled událostí určovala moc, ctižádost a rozmary vlivných osob. Boží slovo nám ale poodhrnuje oponu dějin, abychom za vším dějinným děním viděli milosrdného Boha, který používá lidské nástroje, aby vykonaly záměry jeho vůle. Vy 104.2

Bible nám odhaluje pravou filozofii dějin. Apoštol Pavel vysvětlil nádherným způsobem athénským intelektuálům Boží záměr při stvoření ras a národů: “On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel. Bůh to učinil proto, aby jej lidé hledali, zda by se ho snad nějakým způsobem mohli dopátrat a tak jej nalézt.” Skutky 17,26.27. Bůh prohlásil, že každý, kdo chce, může vstoupit do smluvního vztahu s Pánem. (viz Ezechiel 20,37) Božím záměrem při stvoření bylo, aby život obyvatel země byl požehnáním nejen pro ně samotné a pro jejich vzájemné vztahy, ale aby zároveň sloužil i ke cti Stvořitele. Vy 104.3

K tomuto záměru je přizván každý z nás. Právě o takových lidech je řečeno: “Lid, jejž jsem vytvořil pro sebe, ten bude vyprávět o mých chvályhodných činech.” Izajáš 43,21. Vy 104.4

Bůh ve svém zákoně zjevil principy opravdové prosperity národů i jedinců. Mojžíš představil lidu tento zákon slovy: “To bude vaše moudrost a rozumnost.” “Pro vás není to slovo prázdné, ono je váš život.” 5. Mojžíšova 4,6;32,47. Požehnání zaslíbené Izraeli je nabízeno za stejných podmínek každému národu a každému jedinci pod nebem. Vy 104.5

Moc každého vládce na zemi je daná nebesy a jeho úspěch závisí na tom, jak tuto moc používá. Ke každému z nich zaznívá nabídka nebeského Strážce: “Přepásal jsem tě, ač jsi mě neznal.” Izajáš 45,5. Ke každému z nich zaznívají slova řečená před dávnými časy králi Nebúkadnesarovi: “Překonej své hříchy spravedlností a svá provinění milostí k strádajícím; snad ti bude prodloužen klid.” Daniel 4,24. Vy 105.1

Člověk, který pochopil, že “spravedlnost vyvyšuje pronárody” a “upevňuje trůn” (Přísloví 14,34; 16,12), a vidí tyto zásady ve vládě Boha, který “krále sesazuje i ustanovuje” (Daniel 2,21), porozuměl filozofii dějin. Vy 105.2

Boží slovo jasně ukazuje, že síla národů či jednotlivců nespočívá v jejich schopnostech, díky nimž se zdají být nepřemožitelní, ani v jejich honosné velikosti. Skutečná velikost totiž spočívá ve věrnosti, s jakou plní Boží záměry. Vy 105.3

Názorně to vidíme v dějinách starověkého Babylónu. Král Nebúkadnesar viděl ve snu veliký strom, jehož “výška sahala k nebi. Bylo jej vidět od samého konce země. Měl nádherné listí a mnoho plodů, byla na něm potrava pro všechny. Polní zvěř pod ním nalézala stín, v jeho větvích bydleli nebeští ptáci a sytilo se z něho všechno tvorstvo.” Daniel 4,8.9. Přirovnání ukazuje podstatu správné vlády, která splňuje Boží záměr. Je to vláda, která chrání a povznáší národ. Vy 105.4

Bůh vyvýšil Babylón, aby mohl splnit uvedený záměr. Tento národ prosperoval a dosáhl takového bohatství a moci, že se mu nic nemohlo vyrovnat. Písmo toto království vhodně představuje symbolem zlaté hlavy. (Daniel 2,38) Vy 105.5

Král však nerozpoznal moc, která to vše způsobila. S pýchou v srdci si říkal: “Zdali není veliký tento Babylón, který jsem svou mocí a silou vybudoval jako královský dům ke slávě své důstojnosti?” Daniel 4,27. Vy 105.6

Místo toho, aby byl Babylón ochráncem lidí, stal se pyšným a nemilosrdným utiskovatelem. Vy 105.7

Slova Písma, která zobrazují krutost a chamtivost vládců v Izraeli, zjevují tajemství pádu Babylónu a pádu mnoha jiných království od počátku světa: “Pojídáte tuk, oblékáte se vlnou, porážíte vykrmené, ale ovce nepasete. Neduživé jste neposílili, nemocné jste neléčili, polámanou jste neovázali, zaběhlou jste nepřivedli nazpět, po ztracené jste nepátrali, panovali jste nad nimi násilně a surově.” Ezechiel 34,3.4. Vy 105.8

Nad babylónským vládcem vynesl rozsudek nebeský posel: “Tobě je to řečeno, králi Nebúkadnesare: Tvé království od tebe odešlo.” Daniel 4,28. Vy 105.9

“Sestup a seď v prachu, panno, dcero babylónská! Seď na zemi, připravena o trůn … Seď zticha, vstup do tmy, kaldejská dcero! Už nikdy tě nenazvou paní královských říší.” Izajáš 47,1-5. Vy 105.10

“Dcero babylónská, jež přebýváš u hojných vod a oplýváš poklady, přišel tvůj konec, míra tvé zištnosti je dovršena.” Jeremjáš 51,13. Vy 106.1

“Babylón, skvost mezi královstvími, pyšná okrasa Kaldejců, dopadne jako Sodoma a Gomora, vyvrácené Bohem.” “Proměním jej v hnízdiště sýčků a ve slatiny, vymetu jej pometlem zkázy, je výrok Hospodina zástupů.” Izajáš 13,19; 14,23. Vy 106.2

Každému národu, který vstoupil na jeviště dějin, byla dána příležitost ukázat, zda naplní Boží plán a záměr. Proroctví nastínilo vzestup a pád velkých říší světa — vládu Babylónu, Médo-Persie, Řecka a Říma. Historie se ale vždy opakovala. Každá říše prošla obdobím zkoušek. A každá z nich selhala. Jejich sláva vybledla, moc se ztratila a jejich místo zaujal zase jiný národ. I když tyto národy zavrhly Boží principy, a tím se přivedly do zkázy, Bůh je stejně dokázal použít pro své záměry. Vy 106.3

Bůh toto naučení ukázal v symbolickém vidění proroku Ezechielovi během jeho exilu v Chaldejské zemi. Bylo to v době, kdy proroka trápily smutné vzpomínky i nepříjemné předtuchy. Země jeho otců byla zpustošená a Jeruzalém vylidněný. Sám prorok žil jako cizinec v zemi, kde vládla ctižádost a krutost. Když viděl všechno to násilí a zlo, zahalil jeho duši zármutek a dnem i nocí naříkal. Avšak symboly, které mu byly ve vidění představeny, mu ukázaly na moc, která převyšuje všechny pozemské vládce. Vy 106.4

Když byl na břehu řeky Kebaru, uviděl Ezechiel jakoby od severu přicházet “bouřlivý vítr od severu, veliké mračno a šlehající oheň; okolo něho byla zář a uprostřed ohně jakýsi třpyt oslnivého vzácného kovu” Ezechiel 1,4. Viděl i množství vzájemně prostupujících kol, která byla poháněna čtyřmi živými bytostmi. Vysoko nad tím vším bylo něco, “co vypadalo jako safírový kámen podoby trůnu, a na té podobě trůnu, nahoře na něm, bylo cosi, co vypadalo jako člověk” Ezechiel 1,26. “U cherubů bylo totiž vidět pod křídly cosi podobného lidské ruce.” Ezechiel 10,8. Uspořádání kol bylo velmi složité, na první pohled až chaotické, ale pohybovala se v dokonalém souladu. Poháněly je nebeské bytosti, podepírané a provázené rukou zpod křídel cherubů. Nad nimi na safírovém trůnu byl sám věčný Bůh a kolem jeho trůnu byla duha, znamení Boží milosti. Vy 106.5

Tak jako složité soukolí vedla ruka, která byla pod křídly cherubů, stejně tak je i složitá hra lidských událostí pod Boží kontrolou. Pán, který sedí nad cheruby, stále řídí záležitosti země. Vy 106.6

Dějiny národů tak nevědomky svědčí o pravdě, jejíž význam samy neznaly. Každému národu i jednotlivci Bůh určil místo ve svém velkém plánu. O svém údělu sice rozhodují vlastní volbou, ale Bůh všemu vládne tak, aby se jeho záměry uskutečnily. Vy 106.7

Dějiny, které veliký JÁ JSEM už předem oznámil ve svém slovu a které jako jednotlivé články spojuje do prorockého řetězu, nám ukazují, kde se nacházíme dnes a co můžeme očekávat v budoucnosti. Dějiny nám až do dnešních dnů potvrzují to, co bylo předpovězeno v proroctvích. Můžeme si tedy být jisti, že se stejnou určitostí se splní i věci budoucí. Vy 106.8

V jeho pravdivém slovu je jasně předpovězeno konečné svržení všech pozemských vlád. V proroctví vyřčeném jako Boží rozsudek nad posledním králem Izraele bylo řečeno: “Toto praví Panovník Hospodin: Sejmi turban a sundej korunu … Co je nízké, ať je vyvýšeno, a vysoké ať je sníženo. Sutiny, sutiny, sutiny ze všeho nadělám, jaké nikdy nebyly, dokud nepřijde ten, jemuž přísluší soud; já jsem ho jím pověřil.” Ezechiel 21,31.32. Vy 107.1

Koruna, jež byla odejmuta Izraeli, pak postupně přecházela na Babylón, Médo-Persii, Řecko a Řím. Vy 107.2

Bůh tehdy prohlásil: “Sutiny ze všeho nadělám, jaké nikdy nebyly, dokud nepřijde ten, jemuž přísluší soud; já jsem ho jím pověřil.” Ta doba je už blízko. Znamení, která dnes vidíme kolem sebe, nám ukazují, že stojíme na prahu velkých a slavných událostí. Celý svět je v pohybu. Před našima očima se naplňuje Spasitelovo proroctví o událostech, které mají předcházet jeho příchodu: “Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách … Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech.” Matouš 24,6.7. Vy 107.3

Pozornost vládců a státníků, ale vlastně i všech ostatních lidí, je upřena k událostem, které se kolem nás dějí. Sledují složité a neklidné vztahy mezi národy a napětí, které zachvacuje všechny pozemské živly. Poznávají, že se blíží něco velkého a rozhodujícího, že svět je na pokraji hrozivé krize. Vy 107.4

Andělé zatím zadržují větry bojů, dokud svět nebude varován před záhubou, která na něj přichází. Blíží se však bouře, která již brzy propukne. Když Bůh přikáže svým andělům, aby tyto větry pustili, nastane nepopsatelný boj. Vy 107.5

Jedině Bible představuje tyto věci ve správném světle. Jsou v ní zjeveny veliké poslední události dějin našeho světa. Už dnes můžeme zahlédnout, jak se blíží jejich stíny. Země se třese a tlukot lidských srdcí strachem slábne. Vy 107.6

“Hle, Hospodin vyplení zemi a zpustoší ji, rozvrátí její tvářnost a rozpráší její obyvatele …, neboť přestoupili zákony, změnili nařízení, porušili věčnou smlouvu. Proto pozře zemi prokletí, kdo v ní přebývají, budou pykat; proto obyvatelé země zajdou v žáru a zůstane lidí maličko … Ustane veselí bubnů, pomine hluk rozjařených, ustane veselí citary.” Izajáš 24,1-8. Vy 107.7

“Běda, ten den! Blízko je den Hospodinův! Přivalí se jako zhouba od Všemohoucího … Zrno zaschlo pod hroudami, sklady jsou zpustošené, sýpky rozbořené, obilí uschlo. Jak těžce oddychuje dobytek! Stáda skotu se plaší, nemají pastvu; stáda bravu se plouží.” “Vinná réva uschla, zvadl fíkovník, granátový strom i datlovník a jabloň, všechno polní stromoví je suché. Lidským synům vyschl zdroj veselí.” Jóel 1,15-18.12. Vy 107.8

“Srdce se mi svírá, srdce mi buší, nemohu mlčet. Slyšíš, má duše, hlas polnice, válečný ryk? Zkáza za zkázou se hlásí, celá země je zpleněna.” Jeremjáš 4,19.20. Vy 108.1

“Viděl jsem zemi, a hle, je pustá a prázdná, nebesa jsou beze světla. Viděl jsem hory, a hle, třesou se, všechny pahorky se otřásají. Viděl jsem, a hle, nikde žádný člověk, i všechno nebeské ptactvo odletělo. Viděl jsem, a hle, sad je pouští, všechna města v něm jsou podvrácena Hospodinem, jeho planoucím hněvem.” Jeremjáš 4,23-26. Vy 108.2

“Běda, bude to veliký den, bez obdoby, čas soužení pro Jákoba, ale bude z něho zachráněn.” Jeremjáš 30,7. Vy 108.3

“Nuže, lide můj, již vejdi do svých komnat a zavři za sebou dveře. Skryj se na chviličku, dokud hrozný hněv se nepřežene.” Izajáš 26,20. Vy 108.4

“Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží.” Žalm 91,9.10. Vy 108.5

“Bůh sám, Bůh Hospodin promluvil a volá zemi od slunce východu až po západ. Ze Sijónu, místa dokonalé krásy, zaskvěl se Bůh, přichází Bůh náš a nehodlá mlčet … Nebesa shůry i zemi volá, povede při se svým lidem … Nebesa hlásají jeho spravedlnost, Bůh sám bude soudcem.” Žalm 50,1-6. Vy 108.6

“Sijónská dcero…, budeš vysvobozena, Hospodin tě vykoupí z rukou tvých nepřátel. Nyní se proti tobě sbírají mnohé pronárody. Říkají: ‘Sijón je zhanoben, pokochejme se pohledem na něj.’ Oni však neznají smýšlení Hospodinovo, nerozumějí jeho úradku.” Micheáš 4,10-12. Vy 108.7

“Zahojím a vyléčím tvé rány, je výrok Hospodinův. Hle, změním úděl Jákobových stanů, slituji se nad jeho příbytky.” Jeremjáš 30,17.18. Vy 108.8

“V onen den se bude říkat: ‘Hle, to je náš Bůh. V něho jsme skládali naději a on nás spasil. Je to Hospodin, v něhož jsme skládali naději, budeme jásat a radovat se, že nás spasil.’ Panovník Hospodin provždy odstraní smrt a setře slzu z každé tváře, sejme potupu svého lidu z celé země; tak promluvil Hospodin.” Izajáš 25,9.8. Vy 108.9

“Pohleď na Sijón, město našich slavností! Tvé oči spatří Jeruzalém, nivu poklidnou, stan, který nebude stržen … Hospodin je náš soudce, Hospodin je náš zákonodárce, Hospodin je náš král, on nás spasí.” Izajáš 33,20-22. Vy 108.10

“Bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva.” Izajáš 11,4. Pak se naplní Boží záměr. Všichni pod sluncem budou ctít zásady jeho království. Vy 108.11

“Nikdy už nebude slýcháno o násilí ve tvé zemi, o zhoubě a zkáze na tvém území. Své hradby budeš nazývat ‘Spása’ a své brány ‘Chvála’.” “Podpírat tě bude spravedlnost, zbavena útisku nepocítíš bázně, děs se k tobě nepřiblíží.” Izajáš 60,18; 54,14. Vy 108.12

Proroci, kterým byly odhaleny tyto scény, velmi toužili pochopit jejich význam. “Toto spasení hledali a po něm se ptali proroci …, zkoumali, na který čas a na jaké okolnosti ukazuje duch Kristův v nich přítomný … Vy 108.13

Bylo jim zjeveno, že tím neslouží sami sobě, nýbrž vám; ti, kdo vám přinesli evangelium v moci Ducha svatého, seslaného z nebes, zvěstovali vám nyní toto spasení, které i andělé touží spatřit.” 1. Petrův 1,10-12. Vy 109.1

Pro nás, kteří stojíme těsně před jejich naplněním, mají tyto popisy hluboký význam a jsou pro nás životně důležité. Jsou to události, na které Boží děti čekaly, po kterých toužily a za které se modlily už od chvíle, kdy naši prarodiče odešli z Edenu. Vy 109.2

Dnes, před velkou závěrečnou krizí, jsou lidé pohlceni zábavou a smyslnými požitky stejně jako v době, kdy byla země zničena potopou. Natolik se zaměřili na viditelné a pomíjitelné, že ztratili ze zřetele neviditelné a věčné. Vzdávají se nepomíjitelného bohatství, aby mohli mít věci, které se používáním kazí. Proto je třeba jejich myšlení i pohledy povznést výš, aby se probrali z letargie světského snění. Vy 109.3

Vzestupy a pády národů, které jsou zaznamenány na stránkách Bible, nás učí, jak bezcenná a povrchní je světská sláva. Babylón získal moc a vznešenost, jakou do té doby svět neviděl a která tehdejším lidem připadala stálá a trvalá. A přesto, jak smutně skončil … Zanikl jako “květ trávy”. Tak hyne vše, co nemá svůj základ v Bohu. Obstát může jen to, co se připojuje k jeho záměrům a vyjadřuje jeho povahu. Jeho zásady jsou jedinými pevnými body, které svět zná. Vy 109.4

Všichni potřebujeme pochopit tyto veliké pravdy. Měli bychom se naučit vnímat Boží záměr v dějinách národů i v předpověděných událostech, které mají teprve přijít. Pak budeme moci lépe pochopit pravou hodnotu viditelných i neviditelných věcí a objevit jediný pravý cíl života. Tak budeme schopni vidět časné věci ve světle věčnosti a co nejlépe je používat. Vy 109.5

Osvojíme-li si zásady Božího království a staneme-li se jeho občany, budeme pak do něj moci při Kristově příchodu vstoupit. Ten den je již blízko. Zbývá nám už jen krátký čas k pochopení podstatného, k práci na jeho díle a k proměně charakteru. Vy 109.6

“Lidský synu, hle, izraelský dům říká: ‘Vidění, které on vidí, se splní za mnoho dnů; on prorokuje pro vzdálené časy.’ Proto jim řekni: ‘Toto praví Panovník Hospodin: Už nebude odloženo žádné mé slovo. Promluvím slovo a ono se splní, je výrok Panovníka Hospodina.’” Ezechiel 12,27.28. Vy 109.7