Touha věků

77. kapitola — Rozsudek

V soudní síni římského místodržitele Piláta stojí Kristus spoutaný jako vězeň. Kolem něho jsou rozestavěny stráže. Síň se rychle zaplňuje lidmi. Soudci velerady, kněží, přední muži, starší a zástup postávají před vchodem. TV 462.1

Členové velerady Ježíše odsoudili a přišli za Pilátem, aby jejich rozsudek potvrdil a vykonal. Do římské soudní síně však vstoupit nechtěli. Podle obřadního zákona by se tím poskvrnili a nemohli by se účastnit velikonočních slavností. Ve své zaslepenosti si neuvědomovali, že jejich srdce jsou poskvrněna vražednou nenávistí. Nechápali, že Kristus je skutečným velikonočním beránkem a že když jej zavrhli, ztratil pro ně velikonoční svátek svůj význam. TV 462.2

Když Spasitele přivedli do soudní síně, Pilát na něho nevraživě pohlédl. Byl totiž narychlo vyvolán ze své ložnice a chtěl celou záležitost co nejdříve vyřídit. Byl odhodlán přistupovat k vězni s úřední strohostí. TV 462.3

Zatvářil se, jak nejpřísněji mohl, a podíval se na muže, kterého měl vyslýchat a kvůli němuž jej tak brzy vzbudili. Věděl, že je to někdo, koho je třeba na přání židovských představitelů rychle vyslechnout a potrestat. TV 462.4

Pilát se podíval na muže, kteří Ježíše přivedli, a potom zkoumavě pozoroval Spasitele. Měl již před sebou nejrůznější druhy zločinců, ale nikdy před ním nestál člověk, z něhož by vyzařovala taková laskavost a ušlechtilost. V jeho tváři nebyl ani náznak viny, strachu, troufalosti či vzdoru. Muž, na kterého Pilát hleděl, se choval klidně a důstojně, ani v nejmenším nevypadal jako zločinec, naopak — měl v sobě něco nebeského. TV 462.5

Kristův vzhled udělal na Piláta příznivý dojem. V místodržiteli se probudila lepší stránka jeho povahy. Již dříve o Ježíši a jeho skutcích slyšel. I manželka mu vyprávěla o zázračných činech galilejského proroka, který uzdravoval nemocné a křísil mrtvé. To vše se promítlo v Pilátově mysli jako ve snu. Vzpomněl si na zvěsti, které se k němu donesly z nejrůznějších zdrojů. Rozhodl se, že si vyžádá od Židů obvinění, které proti vězni mají. TV 462.6

Kdo je ten muž a proč jste jej přivedli? Co proti němu máte? ptal se. Židé znejistěli. Uvědomovali si, že jejich obžaloba je neopodstatněná, a nechtěli, aby byl Ježíš vyslýchán veřejně. Odpověděli, že je to podvodník jménem Ježíš Nazaretský. TV 462.7

Pilát se znovu ptal: “Jakou obžalobu vznášíte proti tomu člověku?” Kněží na jeho otázku neodpověděli, ale rozčileně řekli: “Kdyby nebyl zločinec, nebyli bychom ti ho vydali.” Jan 18,29.30. Jinými slovy: Když členové velerady, představitelé národa, přivedou člověka, který si podle jejich mínění zaslouží smrt, je ještě třeba nějaké další vysvětlování? Doufali, že zdůrazněním svého postavení na Piláta zapůsobí, a on potom bez zdlouhavého vyšetřování jejich žádosti vyhoví. TV 463.1

Netrpělivě na něho naléhali, aby jejich rozsudek potvrdil. Uvědomovali si totiž, že lid, který viděl Ježíšovy obdivuhodné činy, by svědčil o něčem jiném než jejich lživá obvinění. TV 463.2

Kněží se domnívali, že slabý a váhavý Pilát jim bez potíží pomůže uskutečnit jejich záměry. Až dosud podepisoval rozsudky smrti unáhleně a posílal na smrt lidi, kteří si takový trest nezasloužili. V jeho očích měl život vězně jen malou cenu, ať už se něčím provinil nebo byl zcela nevinný. Kněží doufali, že Pilát potvrdí rozsudek smrti nad Ježíšem bez výslechu. Žádali to od něho jako projev přízně při příležitosti jejich velkého národního svátku. TV 463.3

Ježíš však udělal na Piláta zvláštní dojem a Pilát se neodvážil jej hned odsoudit. Prohlédl úmysly kněží. Vzpomněl si, jak Ježíš vzkřísil Lazara, člověka, který byl již čtyři dny mrtvý. Rozhodl se, že dříve než podepíše rozsudek, zjistí, co proti němu mají a jak to mohou dokázat. TV 463.4

Pokud stačí váš úsudek, proč jej přivádíte ke mně? ptal se. “Vezměte si ho vy a suďte podle svého zákona!” Jan 18,31. Kněží byli zahnáni do úzkých. Odpověděli, že oni jej už odsoudili, ale potřebují, aby Pilát platnost jejich rozsudku potvrdil. Jak zní váš rozsudek? zeptal se Pilát. Trest smrti, odpověděli. Nemáme však právo nikoho popravit. Žádali Piláta, aby Kristovu vinu uznal a potvrdil jejich rozhodnutí. Zodpovědnost za ně vezmou na sebe. TV 463.5

Pilát nebyl jako soudce ani svědomitý, ani spravedlivý. Na zásadovost si příliš nepotrpěl, byl to slaboch, ale žádosti Židů odmítl vyhovět. Rozhodl se, že dokud nebude proti Ježíši vznesena obžaloba, neodsoudí jej. TV 463.6

Kněží byli na rozpacích. Pochopili, že musí své pokrytectví co nejlépe zakrýt. Nesmějí dopustit, aby vyšlo najevo, že Kristus byl uvězněn z náboženských důvodů. V takovém případě by se svým rozsudkem před Pilátem neobstáli. Museli vyvolat dojem, že Ježíš se provinil proti občanskému zákonu. Potom bude moci být souzen z politických důvodů. Židé se proti římské vládě neustále bouřili. Římané každou vzpouru tvrdě trestali. Stále byli ve střehu, vždy připravení potlačit vše, co by mohlo vést k povstání. TV 463.7

Několik dní předtím se farizeové snažili vyzrát nad Ježíšem otázkou: “Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?” Kristus však jejich pokrytectví prohlédl. Římané, kteří byli kolem, se stali svědky naprosté porážky a velkého zklamání židovských spiklenců. Ježíš jim totiž odpověděl: “Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři.” Lukáš 20,22.25. TV 463.8

Nyní chtěli představit celou situaci v úplně jiném světle, tak jak se jim to hodilo. V naprosté bezradnosti si pozvali na pomoc falešné svědky a “vznesli proti němu žalobu: ‘Podle našeho zjištění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše krále.’” Lukáš 23,2. Všechna tři obvinění byla neopodstatněná. Kněží to věděli, ale chtěli dosáhnout svého a neštítili se ani křivé přísahy. TV 464.1

Pilát jejich úmysly prohlédl. Nevěřil, že by obžalovaný podněcoval povstání proti vládě. Jeho mírný a pokorný výraz obžalobě neodpovídal. Pilát byl přesvědčen, že za obviněním se skrývá promyšlený plán likvidace nevinného člověka, který stojí v cestě židovským hodnostářům. Obrátil se k Ježíši a zeptal se ho: “Ty jsi král Židů?” Spasitel odpověděl: “Ty sám to říkáš,” (Lukáš 23,3) a jeho tvář se rozzářila, jako by ji osvítil sluneční jas. TV 464.2

Po těchto slovech se Kaifáš a ti, kdo byli s ním, dožadovali na Pilátovi, aby potvrdil, že Ježíš se přiznal ke zločinu, z něhož byl obviněn. Kněží, zákoníci a přední muži křičeli, aby jej odsoudil k smrti. Po nich se rozkřičel i dav a soudní síň se otřásala ohlušujícím řevem. Pilát byl zmaten. Když Ježíš na svou obhajobu nic neříkal, Pilát se ho zeptal: “‘Nic neodpovídáš? Pohleď, co všecko na tebe žalují.’ Ježíš však už nic neodpověděl.” Marek 15,4.5. Stál před Pilátem a před zraky všech přítomných vyslechl všechny urážky a falešná obvinění. Neřekl na ně ani slovo. Jeho chování svědčilo o jeho nevině. Stál bez hnutí uprostřed zuřivých návalů hněvu, které stále sílily. Vypadalo to, jako by na něho dorážely vlny rozbouřeného oceánu, ale žádná se ho nedotkla. Ježíš stál a mlčel. Jeho mlčení bylo výmluvné. Bylo jako světlo vyzařující z lidského nitra. TV 464.3