Touha věků

Obrat

Kristovo kázání o chlebu života, které pronesl v synagoze, způsobilo v Jidášově životě zásadní obrat. Vyslechl slova: “Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.” Jan 6,53. Pochopil, že Kristus nabízí spíše duchovní hodnoty než světské pocty. Považoval se za prozíravého člověka a došel k závěru, že Ježíš žádnou slávu nezíská a svým následovníkům nebude moci zajistit žádné výhodné postavení. Rozhodl se, že se s ním nespojí tak pevně, aby se od něho nemohl odpoutat, a bude opatrný. To také byl. TV 459.2

Od té doby mátl učedníky svými pochybnostmi. Podněcoval spory, šířil klam a opakoval námitky, které proti Kristovu učení vznášeli zákoníci a farizeové. Všechny větší i menší potíže, odpor a zdánlivé překážky, které bránily pokroku evangelia, považoval za důkaz proti jeho pravosti. Poukazoval na texty z Písma, které s Kristovým učením nesouvisely. Tyto výroky vytržené ze souvislosti učedníky mátly a prohlubovaly malomyslnost, která na ně stále těžce doléhala. Jidáš se však tvářil, jako by vše konal z důsledné svědomitosti. Když se učedníci snažili nalézt důkaz pro potvrzení Ježíšových slov, Jidáš téměř nepozorovaně obracel jejich pozornost jinam. Tak s náboženským zanícením a zdánlivou rozvážností stavěl vše do jiného světla, než v jakém mluvil Ježíš, a připisoval jeho slovům význam, který v nich původně nebyl. Jeho výklady vzbuzovaly v učednících ctižádostivé touhy po vyšším postavení v tomto světě a odvracely je od důležitých věcí, které by si byly zasloužily jejich pozornost. Spor o to, kdo z nich bude největší, obvykle vyvolával Jidáš. TV 459.3

Když Ježíš vysvětloval bohatému mládenci, co musí udělat, aby se mohl stát jeho učedníkem, byl Jidáš dotčen. Podle jeho mínění se Ježíš dopustil chyby. Kdyby se lidé jako tento šlechtic připojili k věřícím, mohli by Kristovo dílo významně podpořit. Kdyby se s Jidášem radili, navrhl by mnoho způsobů, jak jejich malé církvi prospět. Jeho zásady a metody by sice byly poněkud jiné než ty, které prosazoval Kristus, ale v těchto záležitostech se Jidáš cítil být moudřejší než on. TV 459.4

Ve všem, co Ježíš učedníkům řekl, našel Jidáš něco, s čím nesouhlasil. Zasetá nespokojenost vykonala s jeho přispěním své. Učedníci netušili, kdo za tím vším ve skutečnosti stojí. Ježíš však věděl, že satan našeptává Jidášovi své myšlenky a jeho prostřednictvím působí na ostatní učedníky. Rok před Jidášovou zradou Kristus řekl: “Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel.” Jan 6,70. TV 459.5

Navenek však Jidáš žádný odpor nekladl a ani nebudil zdání, že by o Spasitelově učení nějak pochyboval. Otevřeně reptal až při slavnosti v Šimonově domě. Když Marie pomazala Spasiteli nohy, projevila se jeho chamtivost. Ježíšova výtka jej velmi rozčilila. Uražená pýcha a touha po pomstě v něm strhly všechny zábrany a Jidáše zcela ovládla lakota. Tak dopadne každý, kdo si zahrává s hříchem. Pokud nepravosti nečelíme od samého počátku a nepřemůžeme ji, podlehneme satanovým pokušením a staneme se jeho otroky. TV 460.1