Touha věků

73. kapitola — Nebojte se!

Ježíš svým učedníkům s láskou a porozuměním řekl: “Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm.” Jan 13,31. Jidáš opustil horní místnost a Kristus zůstal se zbývajícími jedenácti učedníky sám. Chystal se jim oznámit, že již brzy od nich odejde. Nejdříve jim chtěl ale připomenout veliký cíl svého poslání. Sám jej měl stále před sebou. Těšilo jej, že vším svým utrpením a ponížením oslaví Otcovo jméno. Právě k tomu chtěl obrátit jejich pozornost. TV 424.1

Přívětivě je oslovil a promluvil k nim: “Ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.” Jan 13,33. TV 424.2

Učedníky jeho slova zarmoutila. Srdce se jim sevřelo úzkostí. Ještě více se přimkli ke Spasiteli. Jejich Mistr a Pán, jejich milovaný Učitel a Přítel, jim byl dražší než život. U něho hledali pomoc a útěchu ve všech těžkostech, bolestech a zklamáních. Byli na něm zcela závislí a on je měl nyní opustit. Zmocnila se jich temná předtucha. TV 424.3

Spasitelova slova však byla plná naděje. Věděl, že nepřítel na ně bude útočit a že satanova moc nejsnáze přemůže lidi sužované těžkostmi. Proto obracel jejich pozornost od “viditelného” k “neviditelnému” (2. Korintským 4,18), od pozemského vyhnanství k nebeskému domovu. TV 424.4

Řekl: “Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. A cestu, kam jdu, znáte.” Jan 14,1-4. Kvůli vám jsem přišel na svět. Pro vaši záchranu plním své poslání. Ve svém díle budu pokračovat i poté, co odejdu. Přišel jsem se vám zjevit na zem, abyste uvěřili. Odcházím k Otci a budu spolu s ním pracovat pro vaše spasení. Učedníci se báli, že se s nimi Ježíš loučí navždy. Důvod jeho odchodu byl však zcela opačný. Kristus jim šel připravit místo, aby se jednou mohl zase vrátit a vzít je k sobě. Oni mají zatím pracovat na své povaze a přetvářet ji k Božímu obrazu. TV 424.5

Učedníci byli stále ještě v rozpacích. Tomáš, vždy plný pochybností, řekl: “‘Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?’ Ježíš mu odpověděl: ‘Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.’” Jan 14,5-7. TV 424.6

Do nebe nevede mnoho cest. Člověk si nemůže vybrat, kudy se tam dostane. Kristus říká: “Já jsem ta cesta… Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.” Kristus byl vyzdvižen jako cesta, pravda a život již v době, kdy byla v ráji hlásána první evangelijní zvěst o tom, že semeno ženy rozdrtí hadovi hlavu. Byl cestou za Adama a byl jí i v čase, kdy Ábel obětoval Bohu zabitého beránka. Krev této oběti představovala krev Vykupitele. Kristus byl cestou, která zachránila patriarchy a proroky. Je jedinou cestou, kterou se můžeme dostat k Bohu. TV 425.1