Touha věků

68. kapitola — Na vnějším nádvoří

“Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové. Ti přistoupili k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: ‘Pane, rádi bychom viděli Ježíše.’ Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi.” Jan 12,20-22. TV 396.1

Tehdy se zdálo, že Kristovo dílo utrpělo těžkou porážku. Ježíš sice zvítězil ve sporu s kněžími a farizeji, ale bylo zřejmé, že jej jako Mesiáše nikdy neuznají. Nadešla doba konečného rozloučení. Učedníci viděli celou situaci beznadějně. Kristovo dílo však spělo ke svému naplnění. Již brzy mělo dojít k události, která bude mít dalekosáhlý význam nejen pro židovský národ, ale pro celý svět. Když Kristus slyšel dychtivou prosbu: “Rádi bychom viděli Ježíše,” která jako by odrážela toužebné volání světa, rozzářila se mu tvář a řekl: “Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.” Jan 12,23. V žádosti Řeků viděl předzvěst ovoce, které přinese jeho velká oběť. TV 396.2

Tito muži ze Západu přišli za Spasitelem na sklonku jeho života, podobně jako k němu na počátku přišli mudrci z Východu. V době Kristova narození byli Židé natolik zabráni do svých ctižádostivých plánů, že jeho příchod nezaznamenali. Mudrci z pohanské země se přišli poklonit Spasiteli k jeslím a přinesli mu své dary. Podobně jej přišli navštívit i Řekové, kteří se stali představiteli všech národů, kmenů a ras světa. Stejně budou ve všech dobách přicházet lidé všech zemí i ke Spasitelovu kříži. A potom “mnozí od východu i západu přijdou a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v království nebeském” Matouš 8,11. TV 396.3

Řekové slyšeli o Kristově vítězoslavném vjezdu do Jeruzaléma. Někteří lidé rozšiřovali zprávy o tom, že Ježíš vyhnal kněze a přední muže z chrámu a sám se chystá usednout na Davidův trůn a vládnout jako král Izraele. Řekové chtěli poznat pravdu o jeho poslání. “Rádi bychom viděli Ježíše,” řekli. Jejich přání se splnilo. Učedníci vyhledali Ježíše, který byl právě v té části chrámu, kam smějí vstoupit jen Židé, a řekli mu o prosbě Řeků. Ježíš vyšel na vnější nádvoří, aby se s nimi mohl setkat. TV 396.4

Nadešla hodina Kristova oslavení. Stál ve stínu kříže a přání Řeků pro něho bylo příslibem, že oběť, kterou má podstoupit, přivede mnoho lidí k Bohu. Uvědomoval si, že Řekové jej zanedlouho uvidí v situaci, kterou by si ani ve snu nedokázali představit. Spatří jej vedle Barabáše, zloděje a vraha, který bude propuštěn místo Božího Syna. Uslyší rozhodnutí lidu ovlivněné knězi a předními muži. Na otázku: “Co tedy mám učinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?” dav odpoví: “Ukřižovat!” Matouš 27,22. Kristus věděl, že obětí za hříchy lidstva bude jeho království dovršeno a rozšíří se po celém světě. On bude působit jako Obnovitel a jeho duch zvítězí. Na chvíli se zahleděl do budoucnosti a slyšel hlasy, které se ozývaly po celé zemi: “Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.” Jan 1,29. Cizinci pro něho byli předzvěstí veliké žně. Až padne dělící zeď mezi Židy a pohany, lidé všech národů, jazyků a ras uslyší poselství spásy. Toto očekávání a naději vyjadřují slova: “Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.” Jan 12,23. Kristus však nikdy nezapomněl, co bude tomuto oslavení předcházet. Obrácení pohanů nastane až po jeho blížící se smrti. Svět může být zachráněn jedině jeho smrtí. Tak jako pšeničné zrno musí i Syn člověka zemřít a být pochován. Znovu však povstane k životu. TV 396.5