Touha věků

Varující příklad

Židovský národ představuje nezávisle na čase všechny, kdo pohrdají výzvami nekonečné lásky. Slzy, které Kristus ronil nad Jeruzalémem, proléval za hříchy lidí všech dob. V odsouzení Izraele mohou lidé, kteří odmítají napomenutí a varování svatého Božího Ducha, vidět i své odsouzení. TV 370.4

I v dnešní době si mnozí lidé počínají stejně jako kdysi nevěřící Židé. Poznali projevy Boží moci, Duch svatý působil na jejich srdce, oni však zůstali ve své nevěře a zatvrzelosti. Bůh jim posílá varování a napomenutí, ale oni nechtějí přiznat své chyby a Boží posly i jejich poselství odmítají. Prostředky, kterými se je Bůh snaží zachránit, se jim stávají kamenem úrazu. TV 370.5

Odpadlý Izrael nenáviděl Boží proroky, protože odhalovali jeho skryté hříchy. Král Achab považoval Elijáše za svého nepřítele, protože jej prorok káral za jeho tajné nepravosti. I dnes se Kristovi služebníci, kteří napomínají lidi za jejich hříchy, setkávají s posměchem a pohrdáním. Biblická pravda, Kristovo náboženství, bojuje proti všeobecné záplavě mravní zkaženosti. Dnešní člověk má v sobě mnohem více předsudků než lidé v Ježíšově době. Kristus nesplnil naděje, které do něho Židé vkládali. TV 370.6

Jeho život byl výčitkou jejich hříchům, a proto jej zavrhli. Ani dnes lidé nejednají v souladu s pravdou Božího slova a přirozeně k ní netíhnou, proto její světlo tak často odmítají. Satan v nich vzbuzuje pochybnosti o Božím slově a vede je k tomu, aby se řídili svým vlastním názorem. Oni potom volí raději tmu než světlo, a přispívají tak ke své záhubě. Lidé, kteří se pohoršují nad Kristovými slovy, nacházejí pro svůj postoj stále více důvodů, až se nakonec od Pravdy a Života zcela odvrátí. Tak tomu bylo v minulosti a je tomu dodnes. Bůh nemá v úmyslu vyvracet každou námitku, kterou světský člověk proti jeho pravdě vznese. Pro ty, kdo odmítají světlo, které jim mohlo prozářit temnotu, zůstane tajemství Božího slova navždy skryto. Nikdy nepochopí pravdu. Bloudí ve tmě a neví, že kráčejí do záhuby. TV 371.1

Kristus si na vrcholu Olivové hory promítl v duchu celé dějiny lidstva. Jeho slova se týkají každého, kdo pohrdá Boží milostí a láskou. Pokud si právě ty těchto jeho darů nevážíš, dobře poslouchej! Především ty bys měl totiž poznat, kde najdeš pokoj. Kristus pro tebe roní hořké slzy, a ty možná ani nevíš, proč bys měl nad sebou plakat. Možná už tě ovládla ona osudová zatvrzelost, která zničila farizeje. Každý projev Boží milosti, každý paprsek nebeského světla člověka buď získává a obměkčuje, nebo jej utvrzuje v beznadějné nepoddajnosti. TV 371.2

Kristus předvídal, že Jeruzalém zůstane neoblomný a nebude činit pokání. Vinu a následky odmítnuté milosti však nese město samo. Tak se stane s každým, kdo půjde jeho cestou. Hospodin říká: “Je to tvá zkáza, Izraeli.” “Slyš, země: Hle, já uvedu na tento lid zlé věci, ovoce jejich úmyslů, neboť nevěnovali pozornost mým slovům a můj zákon si zprotivili.” Ozeáš 13,9; Jeremjáš 6,19. TV 371.3