Touha věků

Blížící se utrpení

Po Petrově vyznání Ježíš přikázal učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Kristus. Žádal to od nich kvůli tvrdošíjnému odporu farizeů a zákoníků, a také proto, že lidé, a dokonce i učedníci, měli mylnou představu o Mesiáši. Veřejné prohlášení o tom, že je Kristus, by jim jeho povahu a poslání v pravém světle stejně neukázalo. Ježíš se jim den za dnem zjevoval jako Spasitel a chtěl, aby si o něm jako o Mesiáši vytvořili správnou představu. TV 265.5

Učedníci stále ještě doufali, že Kristus bude vládnout jako pozemský král. Přestože svůj záměr tak dlouho skrýval, učedníci věřili, že nezůstane navždy chudý a neznámý, a že čas, kdy nastolí své království, se přiblížil. Nikdy je ani nenapadlo, že nenávist kněží a rabínů nepomine, že Krista jeho vlastní národ zavrhne, odsoudí jako podvodníka a ukřižuje jako zločince. Hodina temnoty se však blížila a Ježíš musel učedníkům odhalit, jaký zápas je čeká. Při pomyšlení na nadcházející zkoušku zesmutněl. TV 265.6

Až dosud jim o svém utrpení a smrti nic neřekl. Jen ve svém rozhovoru s Nikodémem prohlásil: “Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.” Jan 3,14.15. Učedníci však přitom nebyli, a i kdyby to byli slyšeli, nepochopili by. Nyní byli s Kristem, naslouchali mu a pozorovali ho. Mohli tedy i přes skromnost, v jaké žil, a přes odpor kněží a lidu vyznat spolu s Petrem: “Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.” Matouš 16,16. Přišel čas odhalit budoucnost: “Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.” Matouš 16,21. TV 266.1

Učedníci oněměli úžasem a smutně poslouchali. Kristus přece souhlasil s Petrovým vyznáním, že je Božím Synem. Jeho slova o utrpení a smrti se jim tedy zdála být nepochopitelná. Petr se neudržel. Chytil Mistra, jako by jej chtěl uchránit před hrozící smrtí, a volal: “Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!” Matouš 16,22. TV 266.2

Petr miloval svého Pána, ale Ježíš ho za to, že jej chtěl ochránit před utrpením, nepochválil. Petrova slova nemohla Ježíšovi v jeho těžké situaci pomoci ani jej potěšit. Nebyla v souladu s plánem milosti, který Bůh připravil pro ztracený svět, ani s učením o oběti, které přišel Kristus představit na svém vlastním životě. Petr nechtěl vidět kříž v Kristově díle. Jeho slova by v Kristových následovnících vyvolávala úplně opačný dojem, než si Ježíš přál, proto byl Spasitel nucen vyřknout jednu z nejtvrdších výtek ve svém životě: “Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!” Matouš 16,23. TV 266.3

Satan se snažil zmalomyslnět Ježíše a odvrátit jej od jeho poslání. Petr ve své slepé lásce ke Spasiteli vyslovil pokušení přesně podle plánu nepřítele. Nerozvážná slova vyšla z Petrových úst ze satanova podnětu. Již na poušti nabízel satan Ježíši vládu nad světem. Stačilo, aby se zřekl cesty ponížení a oběti. Nyní pokoušel stejným způsobem i Kristova učedníka. Chtěl, aby se Petr upjal k pozemské slávě a neviděl kříž, k němuž chtěl Ježíš obrátit jeho pozornost. Prostřednictvím Petra satan znovu pokoušel Krista. Spasitel však na to nedbal, myslel na svého učedníka. Satan se postavil mezi Petra a jeho Mistra. Nechtěl, aby se představa ponížení, které Spasitel pro učedníka podstoupí, dotkla jeho srdce. Kristova slova nebyla určena Petrovi, ale tomu, kdo jej chtěl od Vykupitele odtrhnout. “Jdi mi z cesty, satane!” Nestav se mezi mě a mého chybujícího služebníka. Nech mě, abych mu tváří v tvář mohl zjevit tajemství své lásky. TV 266.4

Pro Petra to bylo tvrdé ponaučení. Jen stěží chápal, že Kristova životní cesta na zemi vede smrtelnou úzkostí a ponížením. Děsil se společenství s Pánem, kterého čeká utrpení. V těžké chvíli zkoušky měl poznat, jaké z něho plyne požehnání. Dlouho poté, když už jeho činnost pod tíhou let ochabovala a ubývaly mu síly, napsal: “Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého, ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva.” 1. Petrův 4,12.13. TV 266.5