Touha věků

Otázky na tělo

Chtěl jim říci o utrpení, které jej čeká. Nejprve však odešel do ústraní a modlil se, aby byli připraveni přijmout jeho slova. Když se k nim vrátil, neřekl jim hned to, co měl na srdci, ale dal jim možnost vyznat víru v něho, aby se mohli posílit pro nadcházející zkoušku. Zeptal se jich: “Za koho lidé pokládají Syna člověka?” Matouš 16,13. TV 263.1

Učedníci smutně přiznali, že Izrael nepoznal svého Mesiáše. Někteří jej sice považovali za Syna Davidova, ale jen pro zázraky, které činil. Nasycené zástupy u Betsaidy ho chtěly prohlásit za izraelského krále. Mnozí byli ochotni jej přijmout jako proroka, ale nevěřili, že je Mesiáš. TV 263.2

Potom Ježíš položil učedníkům další otázku: “A za koho mě pokládáte vy?” Petr odpověděl: “Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.” Matouš 16,15.16. TV 263.3

Petr od začátku věřil, že Ježíš je Mesiáš. Mnozí další, které kázání Jana Křtitele přesvědčilo a kteří Krista přijali, začali po Janově uvěznění a smrti o jeho poslání pochybovat. Pochybovali i o tom, že Ježíš je dlouho očekávaným Mesiášem. Mnozí učedníci, kteří nadšeně doufali, že Kristus usedne na Davidův trůn, jej opustili, jakmile zjistili, že nic takového nezamýšlí. Petr a jeho přátelé se však od něho neodvrátili. Nerozhodnost těch, kdo jeden den vzdávali Ježíši chválu a druhý den jej zatracovali, vírou pravého Ježíšova následovníka neotřásla. Petr řekl: “Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.” Nečekal, až bude jeho Pán korunován na krále a zahrnut nejvyššími poctami, ale přijal jej v jeho ponížení. TV 263.4

Petr vyjádřil víru všech dvanácti apoštolů. Učedníci však stále ještě ani zdaleka nechápali Kristovo poslání. Odpor kněží a vládců a jejich nesprávné výklady je sice nemohly od Krista odvrátit, ale uváděly je ve zmatek. Neviděli jasně svoji cestu. Vliv výchovy, učení rabínů a síla tradice jim bránily v pochopení pravdy. Čas od času k nim pronikly paprsky Ježíšova světla, ale nezřídka si počínali jako lidé tápající ve tmě. Onoho dne, ještě předtím než museli čelit těžké zkoušce víry, na nich spočinula moc Ducha svatého. Na chvíli se odvrátili od viditelného k “neviditelnému”. 2. Korintským 4,18. V podobě člověka spatřili slávu Božího Syna. TV 263.5

Ježíš odpověděl Petrovi: “Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.” Matouš 16,17. TV 263.6

Pravda, kterou Petr vyznal, je základem křesťanské víry. V ní podle Kristových slov spočívá věčný život. Její poznání však v žádném případě nemá vést k pocitu nadřazenosti. Petr k pravdě nedospěl vlastní moudrostí ani dobrotou. Člověk sám od sebe nemůže poznat Boha. “Dokážeš vystihnout Boha…, jež nebesa převyšuje? Co chceš dělat? Hlubší je než podsvětí. Co o tom víš?” Jób 11,7.8. Jedině Duch svatý nám může zjevit Boží hlubiny, to, “co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo”. “Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží.” 1. Korintským 2,9.10. “Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí.” Žalm 25,14. Skutečnost, že Petr poznal Kristovu slávu, byla důkazem toho, že byl “vyučen od Boha”. Jan 6,45. Vskutku “blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev”. TV 264.1