Touha věků

Slavnost v Matoušově domě

U celníků vzbudila událost neobyčejný zájem. Zatoužili po setkání s nebeským Učitelem. Matouš měl ze svého povolání takovou radost, že chtěl k Ježíši přivést i ty, s kterými se dříve stýkal. Uspořádal proto ve svém domě hostinu a pozval na ni všechny své příbuzné a přátele. Byli tam nejen celníci, ale i další lidé pochybné pověsti, kterým se jejich úzkostliví sousedé vyhýbali. TV 171.3

Slavnost byla připravena na Ježíšovu počest a Ježíš pozvání bez váhání přijal. Dobře věděl, že tím urazí farizeje a poškodí svou pověst mezi lidem. Žádné zdvořilostní ohledy však nemohly jeho jednání ovlivnit. Společenské postavení pro něho nic neznamenalo. Viděl člověka žíznícího po vodě života. Ježíš seděl u stolu publikánů na čestném místě. Svou účastí a laskavostí ukázal, že uznává lidskou důstojnost, a lidé chtěli být hodni jeho důvěry. Jeho slova na ně působila životodárnou mocí a byla pro ně požehnáním. Probudila v těchto vyvržencích společnosti nové pohnutky a otevřela jim možnost nového života. TV 171.4

Při podobných setkáních oslovovalo Spasitelovo poselství i lidi, kteří se k němu přiznali až po jeho nanebevstoupení. Když se při vylití Ducha svatého obrátily tři tisíce lidí za jediný den, byli mezi nimi mnozí z těch, kdo poprvé slyšeli poselství pravdy u stolu publikánů. Někteří potom začali hlásat evangelium. Pro Matouše samotného byla Ježíšova účast na hostině trvalým příkladem a poučením. Opovrhovaný publikán se stal jedním z nejoddanějších evangelistů a svou službou kráčel věrně ve stopách svého Mistra. TV 171.5

Když se rabíni dozvěděli o Ježíšově návštěvě u Matouše, chopili se příležitosti, aby Ježíše obvinili. Chtěli však k tomu využít učedníky. Snažili se v nich vzbudit předsudky a doufali, že je Mistru odcizí. Měli v úmyslu očernit Krista před učedníky a učedníky před Kristem, a zasáhnout tak jejich nejzranitelnější místo. Tímto způsobem pracuje satan již od své vzpoury v nebi. Všichni, kdo vyvolávají nesváry a odcizení, jsou ovládáni jeho mocí. TV 171.6

Závistiví rabíni se ptali učedníků: “Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?” Ježíš nečekal, až učedníci odpovědí, ale sám řekl: “Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a učte se, co to je: ‘Milosrdenství chci, a ne oběť.’ Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.” Matouš 9,11.12. Farizeové si mysleli, že jsou duchovně zdraví a žádného lékaře nepotřebují. Duchovní nemoci, které vedou člověka do záhuby, viděli jen na publikánech a pohanech. Nebylo snad tedy posláním Lékaře vyhledat právě ty, kdo potřebovali jeho pomoc? TV 171.7

Farizeové viděli sami sebe v tom nejlepším světle, ale ve skutečnosti na tom byli hůře než ti, kterými pohrdali. Publikáni nebyli tak zaslepení a sebevědomí, a byli proto přístupnější působení pravdy. TV 172.1

Ježíš řekl rabínům: “Jděte a učte se, co to je: ‘Milosrdenství chci, a ne oběť.’” Ukázal, že i když si rabíni činí nárok na výklad Božího slova, jeho duch je jim úplně cizí. TV 172.2

Farizeové byli na nějakou dobu umlčeni, ale to je jen utvrdilo v jejich nepřátelství. Vyhledali učedníky Jana Křtitele a snažili se je popudit proti Spasiteli. Sami poselství Jana nepřijali. S pohrdáním ukazovali na jeho odříkavý život, prosté chování a obyčejný oděv. Posmívali se mu a prohlašovali ho za fanatika. Jan napadal jejich pokrytectví, oni proto odmítali jeho poselství a snažili se proti němu pobouřit i lid. Boží Duch působil na jejich srdce a usvědčoval je z hříchu, ale oni zavrhli Boží radu a prohlásili Jana za posedlého ďáblem. TV 172.3

Když se Ježíš přátelil s lidmi, jedl a pil u jejich stolů, obvinili jej, že je milovníkem hodů a pitek. To však platilo o nich. Stejně jako satan zkresloval Boží povahu a připisoval Bohu své vlastnosti, překrucují bezbožní lidé pravdu o Božích poslech. TV 172.4

Farizeové nechtěli uznat, že Ježíš jí s publikány a hříšníky proto, aby do tmy jejich životů vnesl nebeské světlo. Nechtěli připustit, že každé slovo z úst nebeského Učitele je živým semenem, které jednou vyklíčí a ponese ovoce k Boží slávě. Rozhodli se, že světlo odmítnou. Poslání Jana Křtitele sice neuznávali, ale byli ochotni se spřátelit s jeho učedníky, aby je získali pro společný postup proti Ježíši. Tvrdili, že Ježíš pošlapává staré tradice, a srovnávali přísnou zbožnost Jana Křtitele s Ježíšovým hodováním u publikánů a hříšníků. TV 172.5