Cesta k vnitřnímu pokoji

Co je pravá víra

Musíme pochopit skutečný smysl víry. Jestliže uznáváme něco, o čem dobře víme, že je to pravda, neprojevujeme víru. Víme, že Bůh existuje. Uznáváme jeho moc. Víme, že jeho slovo je pravdivé. I Boží nepřítel satan a andělé, kteří se přidali na jeho stranu, uznávají, že je to pravda. Bible nás upozorňuje:“Věříš, že je Bůh. To je dobře. Ale nezapomeň, že v Boha věří i ďábel, ale nic mu to nepomůže. Chvěje se před Božím soudem.” ¹⁸To ale není víra. CVP 64.4

Víru projevujeme tehdy, když nejen důvěřujeme, že Boží slovo je pravdivé, ale když Bohu dovolíme, aby vedl všechna naše rozhodnutí. Víru projevujeme tehdy, když se mu svěříme, dáme mu prostor ve svém srdci a máme ho rádi. Taková víra působí prostřednictvím lásky a přetváří nás, abychom projevovali vnitřní čistotu — mysleli a žili správně. Taková víra nás mění, takže se začneme podobat Ježíši Kristu. CVP 64.5

Jestliže Bůh nepromění naše srdce, budeme neustále odporovat Božímu zákonu a nebudeme ho respektovat. Proměněnému srdci se Boží zákon naopak líbí. Takový člověk může podobně jako král David zvolat:“Jak jsem si tvůj zákon zamiloval! Každý den přemýšlím o něm.” ¹⁹Spravedlnost zákona tak postupně proniká do života lidí, kteří jsou“spojeni s Kristem”.²⁰ CVP 65.1

Někteří lidé vědí, že jim Bůh odpustil jejich viny, a opravdu se chtějí stát jeho dětmi, jeho následovníky. Uvědomují si však, že jejich charakter není dokonalý a že jejich život vykazuje mnoho chyb. Proto pochybují, že Boží Duch skutečně změnil jejich srdce. CVP 65.2

Takovým lidem chci říct: Neztrácejte odvahu a naději. Často se musíme sklánět a plakat před Ježíšem Kristem, protože se dopouštíme mnoha chyb a zdaleka nejsme dokonalí. To ale není důvod, abychom se vzdali. Bůh nad námi neláme hůl ani tehdy, když nás satan přemůže. Nenechá nás napospas zlu. Ježíš Kristus je u Božího trůnu a žádá nebeského Otce, aby nám odpustil. Apoštol Jan, který měl zřejmě nejbližší vztah k Ježíši Kristu, napsal:“Přátelé, chci vám zdůraznit, abyste nezůstávali v hříchu. Jestliže však někdo zhřeší, má u Boha Obhájce — Ježíše Krista.” ²¹ CVP 65.3

Nezapomeňme ani na slova samého Ježíše Krista:“Vždyť Otec sám vás miluje.” ²²Touží nás přivést zpátky k sobě. Přeje si, aby se v nás projevovala jeho čistota, jeho dobrota a dokonalost. Jestliže se mu odevzdáme, bude po celý náš život v nás dále uskutečňovat proměnu, kterou začal. CVP 65.4

Je třeba, abychom se opravdověji a naléhavěji modlili, abychom opravdověji věřili. Nakolik přestaneme spoléhat na své vlastní schopnosti, o to více budeme důvěřovat moci našeho Zachránce. Oslavujme Pána, který je světlem našeho života. Čím více se přiblížíme k Ježíši Kristu, tím více si začneme uvědomovat své vlastní nedostatky a chyby. Když začneme srovnávat sebe s dokonalým Ježíšem Kristem, vynikne naše sobectví a naše nedokonalost. Zároveň to bude doklad, že satanovy lživé názory ztrácejí nad námi moc, že nás vede Boží Duch, a Boží Duch vede k životu. CVP 65.5

Opravdová láska k Ježíši Kristu nemůže zakořenit v našem srdci, dokud si neuvědomíme svou hříšnost. Jakmile nás promění Kristova milost, začneme obdivovat dokonalý charakter svého Pána. Jestliže nechápeme, jak jsme nedokonalí a hříšní, znamená to, že jsme nikdy nepostřehli krásu a dokonalost Ježíše Krista. CVP 66.1

Čím méně budeme zahleděni do sebe, tím více obdivuhodného najdeme na čistotě a ušlechtilosti Ježíše Krista. Uvědomíme-li si, jak jsme nedokonalí a hříšní, obrátíme se na toho, kdo nám může hříchy odpustit. Když nám dojde, jak málo síly máme, obrátíme se na Krista. Pak nám Ježíš Kristus přijde na pomoc svou mocí. Vědomí toho, co všechno potřebujeme, nás vede k Zachránci a k Bibli. Čím více se budeme zabývat jeho ušlechtilým charakterem, tím více se mu budeme podobat. CVP 66.2