Cesta k vnitřnímu pokoji

Možné omyly

Boží děti se musí chránit před dvěma chybami v myšlení. Pozor si musí dávat především lidé, kteří teprve nedávno začali věřit Bohu. CVP 61.5

První chyba, o které jsme již mluvili, je představa, že nás k Bohu přivedou naše dobré skutky. Pokoušíme-li se dosáhnout dokonalosti a svatosti tím, že dodržujeme Boží zákon vlastním snažením, zjistíme, že se pokoušíme o nemožné. Naše sobectví a hřích znehodnotí všechno, co děláme bez Krista. Pouze Kristova milost, kterou si přivlastňujeme vírou, z nás může udělat lidi, kteří odpovídají Božím požadavkům. CVP 61.6

Druhá chyba je stejně nebezpečná. Je to představa, že když věříme v Ježíše Krista, nemusíme dodržovat Boží zákon. CVP 61.7

Protože Boží milost přijímáme pouze vírou, někteří lidé si myslí, že jejich dnešní jednání nijak nesouvisí se záchranou pro věčný život. CVP 62.1

Podle Bible je poslušnost Boha něco mnohem hlubšího než formální plnění příkazů a konání dobrých skutků. Poslušnost je služba z lásky. Boží zákon svědčí o tom, jaký je Bůh. Láska je podstatou celého zákona. Boží vláda v nebi i na zemi vychází z jeho zákona lásky. Když máme v srdci lásku a když se snažíme podobat svému Stvořiteli, realizuje se Boží slib:“Vložím své zákony do jejich srdcí a vepíšu je do jejich myslí.” ⁶ CVP 62.2

Jestliže byl zákon vepsán do našeho srd­ce, nebude formovat celý náš ži­vot? Poslušnost je pravý důkaz lásky. Dokládá také, že se snažíme žít tak, jak si to Bůh přeje. Bible říká:“V tom je totiž láska k Bohu, že zacho­váváme jeho přikázání.”“Neprávem se k němu hlásí, kdo se mu nepodřizuje.” ⁷Víra nenahrazuje nutnost žít v souladu s Božím zá­konem. Prostřednictvím víry a pouze vírou přijímáme milost Ježíše Krista. A právě milost nás uschopňuje naplňovat Boží zákon. CVP 62.3

Záchranu — spasení — nezískáme dodržo­váním Božího zákona. Spasení je Boží dar, přijmout ho můžeme pouze vírou. Poslušnost je však důsledek víry.“Víte, že Boží Syn přišel, aby nás hříchů zbavil. U něho nemá žádný hřích místo. Kdo se Krista drží, ten se hříchu vyhýbá; kdo si s hříchem zahrává, Krista nezná a nerozumí mu.” ⁸Podle toho se pozná, kdo je skutečně věřící a kdo ne. CVP 62.4

Jestliže jsme přijali Ježíše Krista, žijeme podle jeho vůle a jeho láska žije v nás, naše myšlenky a naše pocity budou v souladu s tím, co od nás požaduje Bůh a co nám ukazuje jeho zákon.“Nedejte se nikým oklamat. Podle činů se pozná, zda se podobáme Kristu, který žil v souladu s Boží vůlí.” ⁹Boží zákon — deset přikázání, která Bůh předal Izraeli na Sinaji — nám ukazuje, co je to spravedlnost. CVP 62.5

Víra, která tvrdí, že nemusíme Boha poslouchat, není pravá víra. Je to spíše postoj, který tvrdí něco, co není pravda.“Je to skutečně milost, že jste zachráněni. Sami k tomu nemůžete přidat nic, než že vírou přijmete, co Bůh pro vás učinil.” ¹⁰“Víra, která se neprojevuje činy, je sama o sobě mrtvá a bezcenná.” ¹¹Ježíš Kristus, dříve než přišel na tuto zemi, nechal o sobě napsat:“Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním, tvůj zákon mám ve svém nitru.” ¹² CVP 62.6

Předtím, než se po svém pobytu na zemi vrátil k Otci, ře­kl:“Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.” ¹³Bible nás také upozorňuje:“Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání. Kdo říká, že v něm zůstá­vá, musí žít tak, jak žil on.” ¹⁴“Vždyť i Kristus trpěl za vás a zane­chal vám tak příklad, proto ho následujme.” ¹⁵ CVP 63.1