Na úsvitu dějin

Ve vězení

Avšak Josefův ryzí charakter zářil i v žaláři. Léta věrné služby byla oplacena krutostí. To ho však nevedlo ke vzdorovitosti nebo ztrátě víry. Navzdory své situaci měl v srdci pokoj a důvěřoval Bohu. Nepřemýšlel o křivdách, ale zapomínal na své trápení tím, že se snažil ulehčovat trápení druhým. Našel si práci dokonce i ve vězení. Bůh ho ve škole utrpení připravoval pro větší úkoly a Josef neodmítl potřebnou kázeň. Naučil se spravedlnosti, soucitu a milosrdenství, což ho uschopnilo k tomu, aby uplatňoval moc s moudrostí a milosrdenstvím. NUD 101.2

Josef si postupně získával důvěru správce vězení, až mu byla nakonec svěřena péče o všechny vězně. Způsob, jakým jednal ve vězení, jeho bezúhonnost a soucit s těmi, kdo se nacházeli v těžkostech a zoufalství, mu otevřely cestu k budoucímu úspěchu a poctám. Každé vlídné slovo, pronesené k těm, kdo prožívají zármutek, každý čin, který přinese úlevu, i každý dar věnovaný potřebným, jsou-li poskytnuty ze správných pohnutek, přinesou dárci požehnání. NUD 101.3

Králův nejvyšší číšník a nejvyšší pekař byli kvůli nějakému přečinu vzati do vazby a dostali se pod Josefův dozor. Jednoho rána si všiml, že vypadají velmi utrápeně. Laskavě se zeptal na příčinu jejich smutku. Řekli mu, že měli oba pozoruhodný sen. Toužili poznat jejich význam. Josef jim řekl: “Což vykládat sny není věc Boží? Jen mi je vypravujte.” 1. Mojžíšova 40,8. NUD 101.4

Každý z nich vyprávěl svůj sen a Josef jim vyložil jejich význam. Číšníkovi bude po třech dnech vráceno jeho postavení a bude podávat do faraonových rukou pohár jako dřív. Avšak nejvyšší pekař bude na králův rozkaz popraven. Obě události se odehrály, jak bylo předpověděno. NUD 101.5

Králův číšník projevoval Josefovi hlubokou vděčnost za povzbudivý výklad svého snu a za mnohé projevy laskavé pozornosti. Josef ho s odkazem na své nespravedlivé uvěznění na oplátku prosil, aby jeho případ přednesl králi. “Vzpomeneš-li si na mě, až se ti dobře povede,” řekl, “prokaž mně milosrdenství: upozorni na mě faraona a vyvedeš mě z tohoto domu. Vždyť jsem byl ukraden z hebrejské země a zde jsem se nedopustil naprosto ničeho, zač by mě měli vsadit do jámy.” 1. Mojžíšova 40,14.15. NUD 101.6

Vrchní číšník viděl, že se sen do puntíku naplnil. Avšak když znovu získal královu přízeň, nevzpomněl si na svého dobrodince. Josef zůstal vězněm po další dva roky. Naděje, která vzplála v jeho srdci, postupně vyhasla a ke všem ostatním těžkostem byl přidán hořký osten nevděku. NUD 101.7

Avšak Boží ruka už byla připravena otevřít brány vězení. Egyptský král měl jedné noci dva sny, které patrně odkazovaly ke stejné události a zřejmě předpovídaly nějakou velkou pohromu. Věštci a mudrci nemohli podat žádné uspokojivé vysvětlení. Králův zmatek rostl a celý jeho palác zachvátil strach. Všeobecný rozruch připomněl vrchnímu číšníkovi jeho vlastní sen. Vzpomněl si na Josefa. Měl výčitky svědomí kvůli své zapomnětlivosti a nevděčnosti. Okamžitě informoval krále o tom, jak byl jeho vlastní sen a sen vrchního pekaře vysvětlen hebrejským zajatcem a jak se předpověď naplnila. NUD 101.8

Pro faraona bylo ponižující radit se s otrokem, avšak odhodlal se k tomu, jen aby jeho ustaraná mysl mohla najít klid. Ihned poslal pro Josefa. Josef odložil vězeňský šat a byl předveden před krále. NUD 102.1

“Farao Josefovi řekl: ‘Měl jsem sen a nikdo mi jej nedovede vyložit. Doslechl jsem se, že tobě stačí sen slyšet a už jej vyložíš.« Josef faraonovi odpověděl: ‘Ne já, ale Bůh dá faraonovi uspokojivou odpověď.’” 1. Mojžíšova 41,15.16. Josef pokorně odmítl lichotku, že by sám vlastnil vyšší moudrost. Jedině Bůh může vysvětlit tato tajemství. NUD 102.2

Potom farao pokračoval a vyprávěl své sny: “Zdálo se mi, že stojím na břehu Nilu. Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav vykrmených a krásného vzhledu a popásají se na říční trávě. A hle, za nimi vystupuje jiných sedm krav, nevzhledných, velice bídného vzrůstu a vychrtlých. Něco tak šeredného jsem neviděl v celé egyptské zemi. A ty vychrtlé a šeredné krávy sežraly prvních sedm krav vykrmených. Ačkoli se dostaly do jejich útrob, nebylo znát, že tam jsou. Zůstaly nápadně šeredné jako předtím. Vtom jsem procitl. Pak jsem ve snu viděl: Z jednoho stébla vyrůstá sedm klasů plných a pěkných. A hle, za nimi vyráží sedm klasů jalových, hluchých a sežehlých východním větrem. A ty hluché klasy pohltily sedm klasů pěkných. Řekl jsem to věštcům, ale nikdo mi nedovedl podat výklad.” 1. Mojžíšova 41,17-24. NUD 102.3