Na úsvitu dějin

Vyhoštění z Egypta

V Egyptě se prokázalo, že Abraham nebyl prost lidské slabosti. Sára byla “žena krásného vzhledu” 1. Mojžíšova 12,11. Abraham nepochyboval o tom, že Egypťané budou po krásné cizince toužit a že zavraždí jejího manžela. Myslel si, že se neproviní lží, když představí Sáru jako svou sestru, neboť byla dcerou jeho otce, i když ne jeho matky. NUD 56.1

Avšak to byl klam. Kvůli Abrahamovu nedostatku víry se Sára dostala do velkého nebezpečí. Egyptský král zařídil, aby byla vzata do jeho paláce a zamýšlel vzít si ji za ženu. Hospodin však ve svém velkém milosrdenství Sáru ochránil tím, že na faraonovu domácnost seslal soud. Takto se farao dověděl o podvodu, který byl na něm spáchán. Napomenul Abrahama: “Jak ses to ke mně zachoval? Proč jsi mi nepověděl, že to je tvá žena? Proč jsi říkal: ‘To je má sestra?’ Vždyť já jsem si ji vzal za ženu. Tady ji máš, vezmi si ji a jdi!” 1. Mojžíšova 12,18.19. NUD 56.2

Faraonovo propuštění Abrahama bylo laskavé a velkorysé, ale přikázal mu opustit Egypt. Abraham způsobil, že se farao nevědomky málem dopustil velké křivdy, avšak Bůh faraona uchránil před vykonáním tak velkého hříchu. Farao viděl v tomto cizinci muže, kterého Bůh poctil. Kdyby Abraham zůstal v Egyptě, jeho vzrůstající bohatství a věhlas by zřejmě dráždily závist nebo žádostivost Egypťanů a mohlo by mu být učiněno bezpráví, které by opět přivodilo soudy na královu domácnost. NUD 56.3

Tato záležitost se nedala udržet v tajnosti a bylo zřejmé, že Bůh, kterého Abraham uctívá, svého služebníka ochrání a že žádné bezpráví na něm spáchané nezůstane nepotrestáno. Je nebezpečné ublížit některému z dětí Krále nebes. Žalmista říká, že Bůh “nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále: ‘Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!’” Žalm 105,14.15. NUD 56.4