Na úsvitu dějin

David překračuje Jordán

Chúšaj neztrácel čas a neprodleně varoval Davida, aby bezodkladně utekl za Jordán: “Nezůstávej přes noc ve stepních pustinách. Musíš přejít Jordán. Jinak ti, králi, hrozí záhuba, i všemu lidu, který je s tebou.” 2. Samuelova 17,16. David, který byl po tomto prvním dni útěku vyčerpaný namáhavým pochodem a zármutkem, dostal poselství, že musí ještě té noci překročit Jordán, protože jeho syn mu usiluje o život. Jaké pocity měl asi otec a král uprostřed tohoto hrozného nebezpečí? V hodině svého nejhlubšího utrpení se David spoléhal na Boha a zpíval: NUD 364.2

“Hospodine, jak mnoho je těch, kteří mě souží, mnoho je těch, kdo proti mně povstávají! Mnoho je těch, kteří o mně prohlašují: ‘Ten u Boha spásu nenalezne.« Ze všech stran jsi mi však, Hospodine, štítem, tys má sláva, ty mi zvedáš hlavu. Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá. Ulehnu, usnu a probudím se, neboť Hospodin mě podepírá. Nebojím se davu desetitisíců, kteří kolem proti mně se kladou.” Žalm 3,2-7. NUD 364.3

V noční tmě překročil David s celou svou družinou hlubokou a rychle proudící řeku. “Do ranního úsvitu přešli Jordán. Když Jordán přešli, nechyběl ani jeden.” 2. Samuelova 17,22. David a jeho stoupenci se uchýlili do Machanajimu, Íš-bóšetova královského sídla. Toto silně opevněné město obklopené horami bylo vhodným útočištěm v případě války. Území bylo dobře zásobeno a lidé se k Davidovi chovali přátelsky. NUD 364.4