Na úsvitu dějin

Lid se staví proti králi

Rozhodnut vytěžit ze svého úspěchu co nejvíc, král ukvapeně zakázal svým vojákům po celý den jíst. “Buď proklet muž, který by do večera, dokud se nepomstím svým nepřátelům, pojedl nějaký pokrm.” 1. Samuelova 14,24. Vítězství už bylo dosaženo, aniž se o ně Saul zasadil nebo se na něm podílel, ale doufal, že se vyznamená úplným zničením rozprášené armády. Rozkaz, aby se vojsko zdrželo jídla, ukázal, že král je lhostejný k potřebám svého lidu, když tyto potřeby stály v cestě jeho touze po sebevyvýšení. Jeho slova prozrazují jeho záměr. Neřekl: “Dokud se Hospodin nepomstí nad svými nepřáteli,” ale: “Dokud se (já) nepomstím svým nepřátelům.” NUD 304.6

Lidé celý den bojovali, byli zesláblí a potřebovali se najíst. Jakmile doba omezení pominula, vrhli se na maso s krví, čímž porušili zákon, který zakazoval jíst krev. NUD 305.1

Během dne, kdy probíhala bitva, Jónatan, který neslyšel králův příkaz, ho nevědomky porušil tím, že pojedl trochu medu, když procházel lesem. Saul prohlásil, že přestoupení jeho nařízení bude potrestáno smrtí. Ačkoli se Jónatan nedopustil vědomého hříchu a ačkoli Bůh jeho prostřednictvím způsobil vysvobození, král prohlásil, že rozsudek musí být vykonán. Jeho hrozný výrok zněl: “Ať se mnou Bůh udělá, co chce! Jónatane, ty musíš zemřít!” 1. Samuelova 14,44. NUD 305.2

Saul se nemohl pyšnit vítězstvím, ale doufal, že bude poctěn za horlivost, s jakou bude chtít dodržet posvátnost své přísahy. Lid nedovolil, aby byl rozsudek vykonán. Statečně se postavili proti královu hněvu a prohlásili: “Jónatan že by měl zemřít? Vždyť připravil Izraeli takové veliké vysvobození! Buď toho dalek! Jakože je živ Hospodin, ani vlásek z hlavy mu nesmí spadnout na zem. S pomocí Boží jednal dnešního dne.” 1. Samuelova 14,45. NUD 305.3

Jónatanovo vysvobození bylo přísným pokáráním královy ukvapenosti. Saul měl předtuchu, že jeho zlořečenství se vrátí na jeho vlastní hlavu. Vrátil se domů rozmrzelý a nespokojený. NUD 305.4

Ti, kdo jsou nejpohotovější k omlouvání svého hříchu, bývají často nejpřísnější v odsuzování druhých. Mnozí si počínají jako Saul. Když jsou přesvědčeni, že s nimi není Hospodin, odmítají najít příčinu svých těžkostí v sobě. Libují si v krutém odsuzování ostatních, kteří jsou lepší než oni. NUD 305.5

Lidé usilující o sebevyvýšení se často dostanou do postavení, kde se odhalí jejich pravý charakter. Tak tomu bylo v případě Saula. Královské pocty mu byly přednější než spravedlnost, milosrdenství nebo shovívavost. NUD 305.6

Takto byli lidé přivedeni k poznání svého omylu. Vyměnili zbožného proroka, který se modlil za jejich požehnání, za krále, který na ně svolával zlořečenství. NUD 305.7

Kdyby byli izraelští muži nezasáhli, Jónatan, jejich vysvoboditel, by na králův rozkaz zemřel. S jakými obavami se pak musel tento lid podrobovat Saulovu vedení! Jak hořké bylo pomyšlení, že byl dosazen na trůn z jejich vlastního rozhodnutí! NUD 305.8