Na úsvitu dějin

50. kapitola — Desátky a dary

V hebrejském ekonomickém systému byla jedna desetina příjmu obyvatelstva dávána stranou na podporu činnosti spojené s uctíváním Boha. “Všechny desátky země z obilí země a z ovoce stromů budou Hospodinovy; jsou svaté Hospodinu.” 3. Mojžíšova 27,30. NUD 255.1

Desátkový systém ovšem nemá svůj původ u Hebrejů. Od nejranějších dob Hospodin tvrdil, že desátek patří jemu. Abraham platil desátky Božímu knězi Malkísedekovi. “Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho.” 1. Mojžíšova 14,20. Jákob slíbil Hospodinu: “A ze všeho, co mi dáš, odvedu ti poctivě desátky.” 1. Mojžíšova 28,22. Bůh je zdrojem každého požehnání seslaného na jeho stvoření a jemu patří vděčnost lidí. NUD 255.2

Hospodin prohlašuje: “Mé je stříbro, mé je zlato.” Ageus 2,8. Bůh dává lidem schopnost získat bohatství. Jako projev uznání, že všechny věci pocházejí od něho, nařídil Hospodin, aby mu část jeho darů byla vrácena. NUD 255.3

“Všechny desátky… budou Hospodinovy.” 3. Mojžíšova 27,30. “Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha.” 2. Mojžíšova 20,10. Bůh si vyhradil právo na určitou část času a prostředků, které lidem dává, a žádný člověk si proto nemůže přivlastňovat to, co náleží Bohu. NUD 255.4

Desátek měl být věnován výhradně lévijcům, kteří byli odděleni ke službě ve svatyni. Toto však nebyly jediné prostředky, které se měly dávat na náboženské účely. Svatostánek, stejně jako později chrám, byl postaven jen z dobrovolných darů. Aby bylo na nutné opravy a další výdaje, Mojžíš nařídil, že má každý přispět na služby ve svatostánku částkou půl šekelu. Čas od času byly Bohu přinášeny oběti za hřích a oběti vděčnosti. A velkorysé opatření bylo učiněno rovněž pro chudé. NUD 255.5

Lidem bylo neustále připomínáno, že skutečným vlastníkem jejich polí a jejich stád je Bůh. On jim seslal sluneční svit a déšť v době setí i žně a on je ustanovil za správce svého majetku. NUD 255.6

Když se izraelští muži, obtěžkáni první úrodou z polí, zahrad a vinic, shromáždili u svatostánku, byl to veřejný projev vděčnosti za Boží dobrotu. Když kněz přijímal dar, dárce řekl: “Můj otec byl Aramejec bloudící bez domova.” 5. Mojžíšova 26,5 Pak vylíčil pobyt Izraelců v Egyptě a těžkosti, z nichž je Bůh vysvobodil. Nakonec prohlásil: “A přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem. Nyní tedy, hle, přinesl jsem prvotiny z plodů role, kterou jsi mi dal, Hospodine.” (5. Mojžíšova 26,9.10) NUD 255.7

Moudrý muž říká: “Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek.” (Přísloví 11,24. Stejné ponaučení dává v Novém zákoně apoštol Pavel: “Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť ‘radostného dárce miluje Bůh’. Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo.” 2. Korintským 9,6-8. NUD 256.1

Bůh chtěl, aby byl Izrael nositelem světla pro celý svět. Hospodin stanovil, že šíření světla a pravdy na zemi bude závislé na úsilí a obětech těch, kdo přijímají nebeské dary. Mohl vyslanci své pravdy učinit anděly. On však ve své lásce a moudrosti povolal lidi, aby se stali jeho spolupracovníky. Vyvolil si je, aby konali toto dílo. NUD 256.2

V dobách Izraele bylo k podporování Boží služby třeba desátků a dobrovolných darů. Má dnes Boží lid dávat méně? Podle Kristovy zásady mají být naše oběti Bohu úměrné světlu a přednostem, jichž se nám dostalo. “Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává.” Lukáš 12,48. “Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.” Matouš 10,8. Když máme před sebou jedinečnou oběť slavného Božího Syna, neměli bychom svou vděčnost vyjádřit bohatšími dary? NUD 256.3

Jak se dílo evangelia postupně rozšiřuje, vyžaduje ke svému dalšímu růstu větší finanční podporu, než tomu bylo kdysi. Proto je dnes dodržování zákona o desátcích a darech mnohem naléhavějším a nutnějším požadavkem. Kdyby Boží lid ochotně podporoval Boží dílo dobrovolnými dary, Bůh by byl poctěn a mnohem více lidí by bylo získáno pro Krista. Mojžíšův plán na opatření prostředků ke stavbě svatostánku byl velmi úspěšný. Neuspořádal žádnou velkolepou slavnost. Nepozval lidi k radovánkám, tanci nebo zábavě, ani nezřídil loterii. Hospodin vedl Mojžíše k tomu, aby přijal dary od každého, kdo je dává dobrovolně, od srdce. A dary přicházely v takové hojnosti, že Mojžíš prosil lidi, aby přestali dávat, protože poskytli víc, než kolik mohlo být použito. NUD 256.4

Bůh svěřil lidem do správy svůj majetek. Hospodin říká: “Ty, kdo mě ctí, poctím, ale ti, kdo mnou pohrdají, budou zlehčeni.” 1. Samuelova 2,30. “Radostného dárce miluje Bůh.” 2. Korintským 9,7. Když lidé přinášejí své dary a oběti Bohu s vděčným srdcem, “ne s nechutí ani z donucení” (2. Korintským 9,7), bude je, jak zaslíbil, provázet svým požehnáním. NUD 256.5