Na úsvitu dějin

Zločin a trest

Když Kain viděl, že jeho oběť byla odmítnuta, rozhněval se, že Bůh nepřijal lidskou náhražku namísto oběti předepsané Bohem. Zlobil se na svého bratra, že si zvolil poslušnost Boha, místo aby se s ním spojil ve vzpouře proti němu. NUD 29.5

Bůh ho neponechal sobě samému. Sestoupil, aby domluvil tomuto muži, který si počínal tak nerozumně. “Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář? Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích.” 1. Mojžíšova 4,6.7. Kdyby spoléhal na zásluhy zaslíbeného Spasitele a podrobil se Božím požadavkům, těšil by se Boží přízni. Bude-li ovšem pokračovat v nevěře a hřešení, nebude si moci stěžovat, když ho Hospodin zavrhne. NUD 29.6

Místo aby uznal svůj hřích, pokračoval Kain ve stěžování si na Boží nespravedlnost a živil v sobě žárlivost a nenávist vůči Ábelovi. Ábel jemně, ale pevně obhajoval Boží spravedlnost a dobrotu. Poukázal na Kainův omyl a pokusil se ho přesvědčit, že chyba je v něm. Ukázal na Boží milosrdenství, které se projevilo tím, že zachoval jejich rodiče při životě, i když je mohl potrestat okamžitou smrtí, a zdůraznil, že Bůh je miluje, protože jinak by nedal svého vlastního Syna, nevinného a svatého, aby vytrpěl trest, který na sebe sami uvalili. To všechno způsobilo, že se Kainův hněv ještě vystupňoval. Rozum a svědomí mu říkaly, že Ábel má pravdu, ale byl rozzuřen, že nezískal pochopení pro svou vzpouru. V návalu vzteku svého bratra zabil. NUD 29.7

Tak ve všech dobách bezbožní nenáviděli ty, kdo byli lepší než oni. “Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.” Jan 3,20. Zavraždění Ábela bylo první ukázkou nenávisti mezi hadem a semenem ženy, mezi satanem a jeho přívrženci a Kristem a jeho následovníky. Kdykoli se ve víře v Božího Beránka člověk zříká hříchu, vzplane satanův hněv. NUD 30.1

Ábelův bohabojný život svědčil proti satanovu tvrzení, že člověk nemůže zachovávat Boží zákon. Když Kain viděl, že nemůže Ábela ovládat, byl tak rozlícen, že ho připravil o život. A kdekoli někdo povstane, aby obhajoval Boží zákon, projeví se tentýž duch. Avšak každý Ježíšův mučedník zemřel jako vítěz. “A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé. Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví. Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti.” Zjevení 12,9.11. NUD 30.2

Vrah Kain byl brzy volán k zodpovědnosti za svůj zločin. “Hospodin řekl Kainovi: ‘Kde je tvůj bratr Ábel?’ Odvětil: ‘Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?’” 1. Mojžíšova 4,9. Aby utajil svou vinu, uchýlil se ke lži. NUD 30.3

Hospodin opět řekl Kainovi: “Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země.” 1. Mojžíšova 4,10. Kain měl čas k přemýšlení. Znal obludnost činu, který spáchal, i lež, kterou vyslovil, aby ho utajil. Byl však stále vzpurný, a tak nebylo možno déle odkládat trest. Boží hlas vyřkl hrozná slova: “Budeš nyní proklet a vyvržen ze země, která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra. Budeš-li obdělávat půdu, už ti nedá svou sílu. Budeš na zemi psancem a štvancem.” 1. Mojžíšova 4,11.12. NUD 30.4

Milosrdný Stvořitel mu stále ještě dával život a poskytoval mu příležitost k pokání. Kain však žil, jen aby zatvrdil své srdce, podněcoval vzpouru proti Boží autoritě a stal se hlavou rodu opovážlivých hříšníků. Jeho vliv působil demoralizující silou, až byla země tak zkažená a plná násilí, že si říkala o zničení. NUD 30.5