Na úsvitu dějin

Žárlivost

V Chaserótu, jejich dalším tábořišti po odchodu z Kibrót-taavy, čekala Mojžíše ještě trpčí zkouška. Áron a Mirjam zaujímali vysoké a čestné postavení a vedoucí úlohu v Izraeli. Oba byli úzce spojeni s Mojžíšem při vysvobozování Hebrejů. Mirjam, bohatě obdarovaná dary poezie a hudby, vedla izraelské ženy, když zpívaly a tančily na břehu Rudého moře. Pokud jde o náklonnost lidu a poctu nebes, stála na druhém místě hned po Mojžíšovi a Áronovi. NUD 178.4

Avšak při jmenování sedmdesáti starších nebyli Áron a Mirjam požádáni o radu, což vzbudilo jejich žárlivost na Mojžíše. Měli pocit, že jejich postavení a autorita jsou přehlíženy. Považovali se za rovnocenné s Mojžíšem, pokud jde o nesení břemene vůdcovství, a jmenování dalších pomocníků pokládali za nežádoucí. NUD 178.5

Mojžíš si uvědomoval svou vlastní slabost a radil se s Bohem. Áron byl sebevědomější a méně spoléhal na Boha. Selhal, když dovolil modlářskou bohoslužbu u Sínaje. Nicméně Mirjam a Áron, zaslepeni žárlivostí a ctižádostí, řekli: “Což Hospodin mluví jenom prostřednictvím Mojžíše? Což nemluví i naším prostřednictvím?” 4. Mojžíšova 12,2. NUD 178.6

Mirjam našla důvod ke stížnosti v událostech, které Bůh osobně řídil. Nelíbilo se jí Mojžíšovo manželství. To, že si vybral ženu z jiného národa, místo aby si vzal manželku z hebrejských žen, bylo podle ní urážkou její rodiny a národní hrdosti. Jednala se Siporou se špatně zastíraným opovržením. NUD 178.7

Přestože je nazvána “kúšskou ženou” (4. Mojžíšova 12,1), byla Mojžíšova manželka Midjánka čili potomek Abrahama. Od Hebrejů se lišila tím, že měla poněkud tmavší pleť. Ačkoli nebyla Izraelkou, Sipora uctívala pravého Boha. Byla ostýchavá, držela se v pozadí a byla nesvá, kdykoli se setkala s utrpením. Z tohoto důvodu ji Mojžíš při své cestě do Egypta poslal zpět do Midjánu. NUD 178.8

Když se Sipora vrátila ke svému manželovi na poušť, viděla, že jeho velká zodpovědnost mu ubírá sil. Svěřila se se svými obavami Jitrovi, který navrhl opatření ke zlepšení. Tady byl hlavní důvod, proč Mirjam neměla Siporu ráda. Kdyby byl Áron stál pevně na straně pravdy, mohl by zabránit zlu. Jenže on, místo aby Mirjam ukázal hříšnost jejího počínání, s ní sympatizoval a spojil se s ní v její žárlivosti. NUD 178.9

Mojžíš přijal jejich nařčení mlčky a beze stesku. “Mojžíš však byl nejpokornější ze všech lidí, kteří byli na zemi.” 4. Mojžíšova 12,3. To byl důvod, proč byl obdarován Boží moudrostí a proč ho Bůh vedl více než kohokoli jiného. NUD 179.1

Bůh si zvolil Mojžíše. Mirjam a Áron se svým reptáním provinili nejen proti ustanovenému vůdci, ale i proti samotnému Bohu. “Hospodin sestoupil v oblakovém sloupu a stanul u vchodu do stanu. Zavolal Árona a Mirjam a oba předstoupili.” 4. Mojžíšova 12,5. Nikdo nepopíral jejich tvrzení, že mají prorocký dar. Avšak Mojžíšovi bylo dopřáno ještě užší společenství s Bohem. S ním mluvil Bůh od úst k ústům. “‘Jak to, že se tedy nebojíte mluvit proti mému služebníku Mojžíšovi?« Hospodin vzplanul proti nim hněvem a odešel.” 4. Mojžíšova 12,8.9. NUD 179.2

Na znamení Boží nelibosti byla Mirjam najednou “malomocná, bílá jako sníh” 4. Mojžíšova 12,10. Áron byl ušetřen, ale byl Mirjaminým trestem přísně napomenut. Jejich pýcha teď byla pokořena do prachu. Áron vyznal jejich hřích a prosil, aby jeho sestra nebyla ponechána napospas této odporné, zhoubné metle. NUD 179.3

V odpověď na Mojžíšovy modlitby bylo malomocenství očištěno. Přesto byla Mirjam na sedm dní vyloučena z tábora. Celý tábor zůstal až do jejího návratu v Chaserótu. NUD 179.4

Tento projev Hospodinovy nelibosti byl namířen proti rostoucímu duchu nespokojenosti a nepoddajnosti. Závist je jedním z nejzhoubnějších satanových charakteristických rysů, které mohou být v lidském srdci. Právě závist vnesla na počátku nesoulad do nebe a oddávání se jí způsobuje mezi lidmi nevýslovné zlo. NUD 179.5

Bible nás učí, abychom se měli na pozoru před lehkovážným vznášením obvinění proti těm, které Bůh povolal k tomu, aby jednali jako jeho vyslanci. “Stížnost proti starším nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tří svědků.” 1. Timoteovi 5,19. Ten, který vložil na lidi zodpovědnost vedoucích a učitelů svého lidu, bude brát lidi k zodpovědnosti za způsob, jakým s jeho služebníky jednali. Soud, který postihl Mirjam, by měl být výtkou všem, kdo se oddávají žárlivosti a reptají proti těm, na něž Bůh vložil břemeno svého díla. NUD 179.6