Na úsvitu dějin

Oblakový sloup

“I vytáhli ze Sukótu a utábořili se v Étamu na pokraji pouště. Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci. Sloup oblakový se nevzdálil od lidu ve dne, ani sloup ohnivý v noci.” 2. Mojžíšova 13,20-22. Žalmista říká: “Jako závěs rozestíral oblak, ohněm svítíval jim v noci.” Žalm 105,39. Apoštol Pavel prohlásil: “Chtěl bych vám připomenout, bratří, že naši praotcové byli všichni pod oblakovým sloupem, všichni prošli mořem, všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem.” 1. Korintským 10,1.2. Oblakový sloup sloužil jako ochrana před spalujícím žárem a jeho chlad a vlhkost poskytovaly příjemné osvěžení ve vyprahlé a vyschlé poušti. V noci se stal hořícím sloupem, který osvětloval celý tábor a stále je ujišťoval o Boží přítomnosti. NUD 132.7

Cestovali pustou pouštní krajinou. Pociťovali už únavu z namáhavé cesty a někteří se začali obávat, že je budou Egypťané pronásledovat. Ale oblak šel kupředu a oni ho následovali. Hospodin dal Mojžíšovi pokyn, aby odbočili do skalnaté soutěsky a utábořili se u moře. Zjevil mu, že farao je bude pronásledovat, ale že se Bůh oslaví jejich vysvobozením. NUD 133.1