Život naplněný pokojem

14. kapitola — Služba bohatým

Římský důstojník Kornélius byl muž zámožný a vznešeného původu. Zastával vysoké a čestné místo. Narodil se a byl vychován jako pohan, ale při styku s Židy poznal pravého Boha a uctíval ho. Upřímnost své víry dokazoval soucitem s chudými. “Byl velmi štědrý vůči židovskému lidu a pravidelně se modlil k Bohu.” Skutky 10,2. ZNP 107.1

Kornélius neznal evangelium, které svým životem a smrtí zjevil Kristus. Bůh mu seslal poselství přímo z nebe. Jiným poselstvím dal pokyn apoštolu Petrovi, aby ho navštívil a poučil ho. Kornélius nebyl členem židovské církve a rabíni na něho mohli pohlížet jako na pohana a nečistého. Bůh však poznal, že má upřímné srdce, a vyslal od svého trůnu posly, aby spojili jeho služebníka hlásajícího na zemi evangelium s tímto římským důstojníkem. ZNP 107.2

I dnes Bůh hledá svůj lid jak mezi vznešenými, tak mezi prostými. Existuje mnoho mužů podobných Kornéliovi, které si Bůh přeje spojit se svou církví. Oni cítí sympatie k Božímu lidu. Avšak svazky, které je pojí se světem, je pevně spoutávají. Potřebují vnitřní odvahu, aby se dokázali postavit na stranu lidí s nízkým postavením. Je nutno vynaložit zvláštní úsilí v boji o tyto lidi, kteří jsou díky své odpovědnosti a stykům ve velkém nebezpečí. ZNP 107.3

Řekli jsme toho mnoho o povinnosti, kterou máme vůči chudým, o něž se nikdo nestará. Neměli bychom věnovat pozornost také bohatým, kterých si nikdo nevšímá? Mnozí se na tuto třídu lidí dívají jako na beznadějné případy a dělají málo pro to, aby otevřeli oči těch, kdo zaslepeni a oslněni třpytem pozemské slávy přestali počítat s věčností. Tisíce boháčů se ubírají do hrobu, aniž byli varováni. Mnozí z bohatých mají obtížené svědomí, i když se to na nich třeba nepozná. “Kdo miluje peníze, peněz se nenasytí, kdo miluje hojnost, nemá nikdy dosti.” Kazatel 5,10. Kdo říká zlatu: “‚V tebe doufám’ , …zapřel tím Boha shůry.” Jób 31,24.28. “Nikdo nevykoupí ani bratra, není schopen vyplatit Bohu sám sebe. Výkupné za lidský život je tak velké, že se každý musí provždy zříci toho, že by natrvalo… žil a nedočkal se zkázy.” Žalm 49,8.9. ZNP 107.4

Bohatství a světská čest nemohou člověka uspokojit. Mnozí z bohatých touží po nějaké vyšší jistotě, po nějaké duchovní naději. Mnozí touží po něčem, co by ukončilo jednotvárnost jejich bezcílného života. Mnozí pociťují ve svém životě potřebu něčeho, co nemají. Někteří z nich chodí do kostela, cítí však, že z toho mají malý prospěch. Učení, kterému naslouchají, se nedotýká jejich srdcí. Neměli bychom k nim tedy přistoupit osobně? ZNP 108.1

Mezi oběťmi bídy a hříchu jsou i lidé, kteří byli kdysi bohatí. Lidé nejrůznějších povolání a různého společenského postavení podlehli v životě svodům světa, pití silných alkoholických nápojů a holdování neřestem, a propadli pokušení. Zatímco tito lidé potřebují náš soucit a pomoc, neměli bychom věnovat pozornost zvláště těm, kteří ještě neklesli do těchto hloubek, kteří však už kráčejí po stejné stezce? ZNP 108.2

Tisíce lidí, kteří zastávají vysoké a čestné postavení, podléhají zvykům, které vedou ke zkáze duše i těla. Duchovní, státníci, spisovatelé, muži zámožní a nadaní, schopní obchodníci, muži všestranně užiteční jsou ve smrtelném nebezpečí, protože nevidí, jak nutné je sebeovládání ve všem. Je třeba, aby jejich pozornost byla upoutána k zásadám střídmosti, ovšem ne nějakým úzkoprsým nebo svérázným způsobem, nýbrž ve světle velkého cíle, který dal Bůh lidstvu. Kdyby jim mohly být zásady pravé střídmosti takto předloženy, našlo by se velmi mnoho příslušníků vyšších tříd, kteří by uznali jejich cenu a vřele je přijali. ZNP 108.3

Měli bychom těmto lidem ukázat, že holdování škodlivým neřestem oslabuje jejich tělesné, duševní i duchovní síly. Pomozte jim, aby si uvědomili svou odpovědnost, kterou mají jako správcové Božích darů. Ukažte jim, jaké dobro by mohli vykonat pomocí peněz, které nyní utrácejí za to, co jim jen škodí. Vyzvěte je, aby slíbili, že s tím úplně přestanou, a požádejte je, aby částku, kterou by jinak vydali za alkohol, tabák a podobné neřesti, věnovali na pomoc chudým a nemocným nebo na vzdělání dětí a mladých lidí, aby se stali užitečnými pro svět. Uposlechnout takovou výzvu odmítnou jen nemnozí. ZNP 108.4

Je zde ještě jedno nebezpečí, jemuž jsou vystaveni právě zámožní. Zde se také otevírá pole pro činnost lékaře-misionáře. Mnozí lidé, kteří mají úspěch ve světě a kteří se nikdy nesnížili k běžným formám neřestí, jsou přiváděni do zkázy láskou k majetku. Nejobtížněji se nenosí prázdný pohár, nýbrž pohár naplněný až po okraj. Tu je třeba co nejpečlivěji udržovat rovnováhu. Rány a protivenství přinášejí zklamání a žal. Blahobyt je však pro duchovní život nejnebezpečnější. ZNP 108.5

Lidi, kteří jsou sužováni nezdary a porážkami, je možno přirovnat ke keři, který viděl Mojžíš na poušti. Ačkoli hořel, neshořel. Uprostřed keře byl anděl Páně. Tak i v bídě a soužení je s námi sláva přítomnosti Neviditelného, aby nás utěšovala a podpírala. Je třeba se často modlit za ty, kteří trpí v důsledku nemoci nebo protivenství. Nejvíce však potřebují naše modlitby bohatí a vlivní lidé. ZNP 108.6

V údolí pokory, kde lidé pociťují svou bídu, kde spoléhají na Boha, aby řídil jejich kroky, je poměrné bezpečí. Lidé, kteří stojí na vrcholu a o nichž se předpokládá, že jsou moudří, se však nalézají v největším nebezpečí. Nebudou-li tito lidé spoléhat na Boha, zcela jistě padnou. ZNP 109.1

Bible neodsuzuje nikoho za to, že je bohatý, získal-li své bohatství poctivě. Kořenem všeho zla nejsou peníze, nýbrž láska k penězům. Bůh dává lidem sílu, aby získali bohatství. A v rukou toho, kdo si počíná jako Boží hospodář a užívá bohatství nesobecky, je majetek požehnáním jak pro něj, tak pro svět. Mnozí však, ovládnuti zájmem o světské poklady, přestávají vnímat Boží požadavky a potřeby svých bližních. Svůj majetek pokládají za prostředek k oslavení sama sebe. Skupují dům za domem a pozemek za pozemkem. Své domy naplňují přepychem, zatímco všude kolem nich žijí lidé v bídě, hříchu, nemoci a smrti. Ti, kdo takto věnují své životy sobeckému sebeuspokojování, nepěstují v sobě Boží vlastnosti, nýbrž vlastnosti bezbožníka. ZNP 109.2

Tito lidé potřebují slyšet poselství evangelia. Je třeba, aby svůj zrak odvrátili od marnosti hmotných věcí a upřeli jej k nádheře nepomíjivého bohatství. Potřebují se naučit radosti z dávání a zakusit pocit štěstí z toho, že jsou Božími spolupracovníky. Pán nás vybízí: “Těm, kteří jsou bohatí v tomto věku, přikazuji, ať… nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v Boha, který nás štědře opatřuje vším, co potřebujeme; napomínej je, ať konají dobro a jsou bohatí v dobrých skutcích, štědří, dobročinní, a tak ať si střádají dobrý základ pro budoucnost, aby obdrželi pravý život.” 1. Timoteovi 6,17-19. ZNP 109.3

Zámožní lidé, kteří milují a uctívají svět, nemohou být přitaženi ke Kristu nahodilým, příležitostným stykem. Oslovit takové lidi je často velmi obtížné. Muži a ženy, kteří mají zájem o druhé lidi a kteří se nedají odradit ani zmalomyslnit, pro ně musejí vynaložit mnoho osobního úsilí. ZNP 109.4

Někteří muži a ženy jsou pro práci s lidmi vyšších společenských vrstev zvlášť způsobilí. Takoví mají hledat u Boha moudrost, aby poznali, jak se k těmto lidem přiblížit, aby s nimi navázali nejen náhodnou známost, ale aby jim svým osobním úsilím a živou vírou odhalili duchovní potřeby a vedli je k poznání pravdy, která je v Ježíši. ZNP 109.5

Mnozí se domnívají, že pro to, aby se mohli stýkat s vyššími společenskými třídami, je nutno přizpůsobit svůj životní styl a pracovní metodu jejich náročnému způsobu života. Myslí si, že je při tom nezbytné vypadat zámožně, vlastnit velké domy, drahé šaty, služebnictvo a veškerý komfort, přijmout světské zvyky, falešný lesk moderní společnosti a vybranou mluvu. To je ovšem omyl. Praktiky světského přístupu nejsou Božím způsobem, jak se přiblížit k vyšším vrstvám společnosti. To, co je účinně osloví, je vytrvalé, nesobecké představování Kristova evangelia. ZNP 109.6

Poučením pro nás je zkušenost apoštola Pavla ze setkání s aténskými filozofy. Když vykládal evangelium na náměstí Areopagu, čelil Pavel logickým vývodům logickými vývody, proti vědě stavěl vědu, na filozofii odpovídal filozofií. I nejmoudřejší z jeho posluchačů užasli a zmlkli. Jeho slova se nedala vyvrátit. Pavlovo úsilí však přineslo málo ovoce. Jen několik posluchačů uvěřilo a přijalo evangelium. Od té doby Pavel pracoval jinak. Vyhýbal se složitým vývodům a teoretickým rozpravám a prostými slovy představoval svým posluchačům Krista jako Spasitele hříšníků. Když psal Korintským o svém působení mezi nimi, řekl: ZNP 110.1

“Já, bratří, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství nadnesenými slovy nebo moudrostí. Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného … Má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí, aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží.” 1. Korintským 2,1-5. ZNP 110.2

Ve svém listu Římanům zase psal: ZNP 110.3

“Nestydím se za evangelium Kristovo: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka.” Římanům 1,16. ZNP 110.4

Křesťané, kteří pracují pro vyšší společenské třídy, mají vystupovat s pravou důstojností a mají mít přitom na paměti, že jejich společníky jsou andělé. Jejich mysl a srdce mají být naplněny slovy: “Je psáno.” V jejich paměti mají být trvale zapsána Kristova vzácná slova. Ta je třeba cenit nad zlato a stříbro. ZNP 110.5

Kristus řekl, že snáze projde velbloud uchem jehly, než aby se bohatý dostal do Božího království. Při působení mezi zámožnými narazíme na mnohé nesnáze a prožijeme mnoho deprimujících zkušeností. Avšak s Bohem je všechno možné. Bůh může a chce působit skrze lidské prostředníky na mysl lidí, kteří své životy zasvětili vydělávání peněz. ZNP 110.6

Opravdové obrácení člověka je zázrakem. Je to div, který nelze viditelně zachytit. Ani největší muži světa nejsou vyňati z působení moci Boha, který činí zázraky. Budou-li Boží spolupracovníci konat svou povinnost odvážně a věrně, obrátí Bůh vzdělané a vlivné muže, kteří zastávají odpovědná místa. Silou Ducha svatého budou mnozí přivedeni k tomu, že přijmou Boží zásady. ZNP 110.7

Když jim vysvětlíme Boží plán, podle něhož mají jako představitelé Boha pomáhat trpícím, mnozí se podle toho začnou chovat a věnují své prostředky a svou lásku, aby pomohli chudým. Jejich mysl přestane lpět na vlastních sobeckých zájmech a mnozí se pak oddají Kristu. Se svými vlohami, vlivem a prostředky se spojí v dobročinném díle se skromným misionářem, který byl Božím prostředníkem v jejich obrácení. Správným užitím svých pozemských pokladů si pro sebe uloží “poklad v nebi, který neničí mol ani rez a který zloději nevykopávají a nekradou”. ZNP 110.8

Mnozí z bohatých, kteří byli obráceni ke Kristu, se sami stanou nástroji v Božích rukou, aby pracovali pro ostatní příslušníky své společenské vrstvy. Pochopí, že jim bylo evangelium svěřeno proto, aby je předali těm, pro něž je tento svět vším. Pak svůj čas a peníze zasvětí Bohu a své nadání a vliv věnují dílu získávání lidí pro Krista. ZNP 111.1

Teprve na věčnosti se ukáže, čeho se dosáhlo tímto druhem služby a kolik lidí, kteří byli sklíčeni pochybnostmi a unaveni světským životem a vnitřním nepokojem, bylo přivedeno k velkému Lékaři. Kristus touží spasit všechny, kdo k němu přicházejí. Je vzkříšený Spasitel a uzdravuje. ZNP 111.2