Život naplněný pokojem

7. kapitola — Spolupráce Boha s člověkem

Lékař by měl být ve službě uzdravování Kristovým spolupracovníkem. Spasitel pomáhal svou službou duši i tělu. Evangelium, jemuž učil, bylo poselstvím o duchovním životě a tělesném uzdravení. Vysvobození z hříchu a vyléčení nemocí bylo spolu spjato. Táž služba je svěřena křesťanskému lékaři. Má ve spolupráci s Kristem přinášet úlevu v tělesném i duchovním strádání svých bližních. Má být nemocnému poslem milosti a má přinášet lék pro nemocné tělo a pro hříchem nemocnou duši. ZNP 49.1

Opravdovou hlavou lékařského povolání je Kristus. Kristus, Lékař všech lékařů, stojí po boku každého bohabojného lékaře, který působí k zmírnění lidského utrpení. Lékař používá přírodních léků pro léčení tělesných neduhů a zároveň by měl odkazovat své pacienty na toho, který umí léčit nemoci duše i těla. To, v čem lékaři mohou jen pomoci, Kristus dokončí. Lékaři se snaží pomáhat přírodě v léčení. Léčitelem je sám Kristus. Lékař se snaží zachránit život. Kristus život dává. ZNP 49.2