Život naplněný pokojem

Trpělivost s chybujícími

Ne všichni, kteří tvrdí, že pracují pro Krista, jsou praví učedníci. Mezi těmi, kdo nesou Kristovo jméno a kdo se dokonce počítají k jeho pracovníkům, jsou někteří, kteří svou povahou nepředstavují Krista. Neřídí se Kristovými zásadami. Tito lidé jsou často příčinou rozpaků a zklamání svých spolupracovníků, kteří mají ještě málo křesťanských zkušeností. Nikdo však nemusí být sveden. Kristus nám dává dokonalý příklad. Vyzývá nás, abychom ho následovali. ZNP 267.1

Koukol bude mezi pšenicí až do konce času. Když sluhové ve své horlivosti přispět ke cti svého pána požádali hospodáře o dovolení, aby směli vytrhat plevel, jejich pán jim odpověděl: “Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici. Nechte, ať spolu roste obojí až do žně.” Matouš 13,29.30. ZNP 267.2

Ve svém milosrdenství a shovívavosti Bůh trpělivě snáší lidi zvrácené, ba i falešné. Mezi vyvolenými apoštoly Kristovými byl i zrádce Jidáš. Může tedy být důvodem k překvapení nebo rozčarování skutečnost, že i dnes jsou mezi Kristovými pracovníky lidé s falešným srdcem? Jestliže ten, který umí číst v srdcích, mohl snášet toho, o němž věděl, že bude jeho zrádcem, s jakou trpělivostí bychom měli my snášet lidi, kteří chybují! ZNP 267.3

A ne všichni takoví jsou jako Jidáš. Dokonce ani ti ne, kdo mají zdánlivě nejvíc nedostatků. Prudký, prchlivý a sebevědomý Petr se často ukázal v mnohem nepříznivějším světle než Jidáš. Spasitel ho několikrát káral. Jaký život plný služby a obětí však prožil! Jaké svědectví o síle Boží milosti poskytl! Pokud jen můžeme, máme být druhým lidem tím, čím byl Ježíš svým učedníkům, když s nimi chodil a mluvil na zemi. ZNP 267.4

Pokládejte se za misionáře, a to především mezi svými spolupracovníky. Získat jednoho člověka pro Krista často vyžaduje velmi mnoho času a práce. Když se člověk odvrátí od hříchu k spravedlnosti, andělé se zaradují. Myslíte si, že andělé, kteří bdí nad těmito lidmi, mají radost, když vidí, jak lhostejně s nimi jednají ti, kdo si říkají křesťané? Kdyby s námi Ježíš jednal tak, jak my často jednáme spolu navzájem, kdo z nás by pak mohl být spasen? ZNP 267.5

Pamatujte na to, že nedokážete číst v lidských srdcích. Neznáte pohnutky, které vedly k činům, které se vám zdají nesprávné. Je mnoho lidí, kterým se nedostalo správného vychování. Jejich povaha je pokažená, jsou tvrdí a drsní a zdají se být po všech stránkách pokřivení. Kristova milost je však může proměnit. Nezavrhujte je. Nevhánějte je do bezradnosti nebo zoufalství tím, že jim řeknete: “Zklamal jsi mě. Nebudu se snažit ti pomáhat.” Několik slov, v dané chvíli ukvapeně pronesených, i když si myslíme, že byla zasloužená, může přetrhnout pouto vlivu, které mohlo připoutat jejich srdce k našemu. ZNP 267.6

Důsledný život, trpělivost, shovívavost a duch, který se nedá vyvést z míry, jsou vždy nejrozhodnějším důkazem a nejslavnostnější výzvou. Jestliže jste měli příležitosti a přednosti, které druzí neměli, uvažujte o tom a buďte vždy moudrými, pečlivými a laskavými učiteli. ZNP 268.1

Chcete-li získat jasný a silný otisk pečeti ve vosku, nevtlačujete do něj pečeť rychle a násilím. Pečlivě nasadíte pečeť do tvárného vosku a klidně a pevně ji stlačujete, až zatvrdne. Podobně jednejte i s lidmi. Působení křesťanského vlivu je tajemství jeho síly a závisí na tom, jak vytrvale projevujete Kristovu povahu. Pomáhejte chybujícím. Pomozte jim tím, že jim řeknete o svých zážitcích. Ukažte, jak vám trpělivost, laskavost a ochota ze strany vašich spolupracovníků dodala odvahu a naději, když jste se sami dopustili vážných chyb. ZNP 268.2

Až na posledním soudu se dozvíte, jaký vliv má laskavé a ohleduplné jednání na nedůsledné, nerozumné a nehodné lidi. Setkáme-li se s nevděkem nebo zradou biblických pravd, jsme pobouřeni a dáme najevo své pohrdání nebo rozhořčení. Na to provinilí čekají — jsou na to připraveni. Laskavá shovívavost je pak pro ně překvapením a často v nich probudí lepší pohnutky a vyvolá touhu po ušlechtilejším životě. ZNP 268.3

“Bratří, upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení. Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.” Galatským 6,1.2. ZNP 268.4

Všichni, kdo se prohlašují za Boží děti, by měli mít na mysli, že jako misionáři budou přicházet do styku se všemi druhy lidí. Jsou lidé jemní i drsní, skromní i pyšní, zbožní i pochybovační, vzdělaní i nevědomí, bohatí i chudí. Se všemi nelze jednat stejně. Všichni však potřebují laskavost a soucit. Vzájemným stykem bychom měli získat uhlazenost a jemnost. Jsme závislí jeden na druhém. Jsme k sobě těsně svázáni pouty lidského bratrství. ZNP 268.5

Prostřednictvím společenských vztahů se křesťanství dostává do styku se světem. Každý muž nebo žena, kteří se nechají vést Bohem, mají ozařovat temnou cestu těch, kdo lepší způsob jednání neznají. Společenský vliv, posvěcený Kristovým Duchem, musíme využít k přivádění lidí ke Spasiteli. Kristus nemá být ukryt v srdci jako vytoužený, posvátný a sladký poklad, aby se z něho těšil jen majitel. Máme mít Krista v sobě jako pramen vody, tryskající k věčnému životu a občerstvující každého, kdo s námi přijde do styku. ZNP 268.6