Život naplněný pokojem

Sebekázeň

Nikdy nejsme sami. Máme společníka, ať si ho vyvolíme, nebo ne. Nezapomínejte, že ať jste kdekoli, ať děláte cokoli, všude je přítomen Bůh. Nic z toho, co bylo vyřčeno, vykonáno nebo se objevilo v myšlence, nemůže uniknout jeho pozornosti. Na každé své slovo a na každý svůj čin máte svědka — svatého Boha, který nenávidí hřích. Než promluvíte nebo něco učiníte, vždy na to pomyslete. Jako křesťané jste členy královské rodiny, dětmi nebeského Krále. Neproneste jediné slovo a neučiňte nic, čím byste zneuctili “slavné jméno, které bylo nad vámi vysloveno”. Jakubův 2,7. ZNP 265.5

Zkoumejte Kristův charakter a ustavičně se ptejte: “Co by dělal Ježíš, kdyby byl na mém místě?” To by mělo být měřítkem naší povinnosti. Není-li to nutné, nechoďte do společnosti těch, kdo by svým chováním mohli oslabit váš záměr jednat správně, nebo kdo by mohli způsobit, že se poskvrní vaše svědomí. Ani mezi cizími lidmi, na ulici, v dopravních prostředcích a doma nedělejte nic, co by mělo sebenepatrnější nádech zla. Udělejte každý den něco k zlepšení, zkrásnění a zušlechtění někoho, koho Kristus vykoupil svou vlastní krví. ZNP 265.6

Jednejte vždy zásadově, nikdy ne impulzivně. Kroťte přirozenou prudkost své povahy mírností a laskavostí. Nehovte si v povrchním žertování. Ať z vašich úst nevycházejí plytké vtipy. Nepřipusťte, aby se vám roztěkaly myšlenky. Je třeba je ukáznit a podřídit poslušnosti Kristu. Měly by se zabývat svatými věcmi. Pak budou díky Kristově milosti čisté a opravdové. ZNP 266.1

Potřebujeme mít stálý pocit zušlechťující síly čistých myšlenek. Jediná jistota pro každého člověka je správné myšlení. Jak člověk myslí ve svém nitru, takový je. Schopnost sebeovládání sílí cvičením. Co se napoprvé zdá těžké, je po stálém opakování lehčí a lehčí, až se správné myšlení a jednání stane zvykem. Chceme-li, můžeme se odvrátit od všeho, co je laciné a podřadné, a dosáhnout vyšší úrovně. Pak si nás mohou lidé vážit a budeme opravdově prožívat Boží lásku. ZNP 266.2