Život naplněný pokojem

Není času nazbyt

Nemáme času nazbyt. Nevíme, jak brzy může skončit náš život. Zde na zemi žijeme jen krátce. I kdybychom žili sebedéle, nevíme, kdy šíp smrti zasáhne naše srdce. Nevíme, za jak dlouho můžeme být povoláni odejít ze světa a vzdát se všech časných zájmů. Před námi se rozprostírá věčnost. Opona se brzy zvedne. Zakrátko bude pro každého, kdo žije na tomto světě, platit výzva: ZNP 244.2

“Kdo křivdí, ať křivdí dál, …a kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý, kdo je svatý, ať setrvá ve svatosti.” Zjevení 22,11. ZNP 244.3

Jsme na to připraveni? Známe se s Bohem, Vládcem nebes a Zákonodárcem, a s Ježíšem Kristem, kterého poslal na svět jako svého představitele? Až skončí naše životní dílo, budeme moci jako Kristus, náš vzor, říci: ZNP 244.4

“Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svěřil… Zjevil jsem tvé jméno…”? Jan 17,4-6. ZNP 244.5

Boží andělé se nás snaží odvést od soustředění se na sebe a od pozemských věcí. Nenechme je pracovat zbytečně. ZNP 244.6

Mysl, která se zaměstnává nepěknými myšlenkami, se musí změnit. “Připravte se ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista. Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti, ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: ‘Svatí buďte, neboť já jsem svatý.’ ” 1. Petrův 1,13-16. ZNP 244.7

Musíme soustřeďovat své myšlenky na Boha. Musíme vynakládat vážné úsilí, abychom překonali zlé sklony přirozeného srdce. Naše úsilí, sebezapření a vytrvalost musí být úměrné nekonečné hodnotě cíle, který sledujeme. Jedině když zvítězíme, jako zvítězil Kristus, obdržíme korunu života. ZNP 244.8