Život naplněný pokojem

Tajemství přírody

Ani nejinteligentnější lidé nemohou porozumět Božím tajemstvím, která jsou zjevena v přírodě. Boží inspirace klade mnohé otázky, na něž neumí odpovědět ani největší učenec. Tyto otázky nejsou kladeny proto, abychom na ně odpověděli, nýbrž aby nás upozornily na hluboká Boží tajemství a naučily nás, že naše moudrost je omezená. V našem každodenním životě je mnoho věcí, které jdou za hranice chápání smrtelných bytostí. ZNP 228.5

Pochybovači odmítají uvěřit v Boha, protože nemohou pochopit nekonečnou moc, kterou se Bůh zjevuje. Bůh však má být poznán jak z toho, co o sobě nezjevuje, tak z toho, co je našemu omezenému chápání přístupné. Ve svém zjevení i v přírodě nám Bůh odkrývá tajemství, která probouzejí naši víru. Tak tomu musí být. Můžeme věčně bádat, pořád hledat, stále se učit, a přesto nás bude vždy nekonečno přesahovat. ZNP 229.1

“Kdopak svou hrstí
odměřil vodstvo
a pídí nebesa změřil?
Kdo shrnul v odměrku
všechen prach země
a hory odvážil na vahadlech,
pahorky na vážkách?
Kdo změřil Hospodinova ducha
a byl mu rádcem
a vedl ho k poznání?…
Hle, pronárody jsou
jako kapka ve vědru,
jak prášek na vahách.
Ale on pozvedá ostrovy
jak smítko.
Dříví Libanónu
by na oheň nestačilo,
jeho zvěř by nestačila
pro zápalnou oběť.
Všechny pronárody nejsou
před ním ničím,
jsou mu méně nežli nic,
než nicota.
Ke komu připodobníte Boha?
Jakou podobu mu přisoudíte?
Což o tom nevíte?
Což jste neslyšeli?
Neoznámili vám to
už na počátku?
Což nechápete, kdo položil základy zemi?
Ten, který sídlí
nad obzorem země,
jejíž obyvatelé jsou jako kobylky,
ten, který nebesa
jak závoj roztahuje
a napíná je jako stan k obývání…
‘Ke komu mě chcete připodobnit…?’ praví Svatý.
‘K výšině zvedněte zraky a hleďte:
Kdo stvořil toto všechno?’
Ten, který v plném počtu
vvyvádí zástupy hvězd
a všechny volá jménem;
má obrovskou sílu
a úžasnou moc,
nechybí mu ani jedna.
Proč říkáš, Jákobe, proč,
Izraeli, mluvíš takto:
‘Má cesta je Hospodinu skryta…?’
Cožpak nevíš?
Cožpak jsi neslyšel?
Hospodin, Bůh věčný,
stvořitel končin země,
není zemdlený,
není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze.” Izajáš 40,12-28. ZNP 229.2