Život naplněný pokojem

Předcházení nemocem

Nejen při náboženských obřadech, ale ve všech záležitostech každodenního života se dbalo na rozdíl mezi čistým a nečistým. Všichni, kdo přišli do styku s nakažlivými nemocemi, byli izolováni mimo tábor a nebylo jim dovoleno, aby se do něho vrátili, dokud neprovedli dokonalou očistu těla a šatstva. Pro případ, kdy byl nakažlivou nemocí postižen jeden člověk, byl vydán příkaz: ZNP 143.2

“Každé lůžko, na němž by ležel…, bude nečisté, každý předmět, na němž by seděl, bude nečistý. Člověk, který by se dotkl jeho lůžka, vypere si šaty, omyje se vodou a bude nečistý až do večera. Kdo by si sedl na předmět, na němž seděl…, vypere si šaty, omyje se vodou a bude nečistý až do večera. Kdyby trpící … plivl na čistého, ten si vypere šaty, omyje se vodou a bude nečistý až do večera… Každý, kdo by se dotkl čehokoli, co bylo pod nemocným, bude nečistý až do večera. Kdo by ty věci nesl, vypere si šaty, omyje se vodou a bude nečistý až do večera. Každý, koho by se dotkl trpící…, aniž si opláchl ruce ve vodě, vypere si šaty, omyje se vodou a bude nečistý až do večera. Hliněná nádoba, jíž by se dotkl trpící…, bude rozbita. Každá nádoba dřevěná bude opláchnuta vodou.” 3. Mojžíšova 15,4-12. ZNP 143.3

Také zákon týkající se malomocenství je ukázkou důkladnosti, s níž se vyžadovalo plnění těchto příkazů: ZNP 143.4

“Po všechny dny, co bude (malomocný) postižen, zůstane nečistý. Je nečistý. Bude bydlet v odloučení, jeho obydlí bude mimo tábor. Když postihne malomocenství oděv, ať už oděv vlněný nebo lněný, látku nebo tkaninu lněnou či vlněnou nebo kůži či nějaký předmět z kůže, …kněz postižené místo prohlédne… Když se postižení rozšířilo na oděvu nebo na látce či na tkanině nebo na kůži a na všem, co se z kůže zhotovuje, je to postiženo zhoubným malomocenstvím. Je to nečisté. Spálí oděv či tu látku nebo tu tkaninu, ať už je to vlněné nebo lněné, i každý předmět z kůže, na němž se ta rána objevila. Je to zhoubné malomocenství. Spálí se to ohněm.” 3. Mojžíšova 13,46-52. ZNP 143.5

Podobně i dům, o němž se prokázalo, že je pro bydlení nezpůsobilý, měl být zničen. Kněží “strhnou ten dům a kameny, dříví i všechnu hlínu z domu vynesou ven za město na místo nečisté. Kdo by vešel do toho domu ve dnech, kdy byl uzavřen, bude nečistý až do večera. Kdo by spal v tom domě, vypere si šaty. Kdo by v tom domě jedl, vypere si šaty.” 3. Mojžíšova 14,45-47. ZNP 144.1