Život naplněný pokojem
Dělat dobře
Jednou z hlavních překážek, které brání v uzdravení nemocného, je soustřeďování pozornosti na sebe. Mnoho zdravotně postižených se domnívá, že by jim každý měl věnovat svůj soucit a pomoc. Zatím však potřebují odpoutat svou pozornost od sebe a začít myslet na druhé a starat se o ně. ZNP 133.6
Často se modlíme za postižené, sužované a malomyslné. A to je správné. Měli bychom se modlit, aby Bůh vnesl světlo do zatemnělé mysli a utěšil zarmoucené srdce. Bůh však vyslyší modlitby za ty, kteří jsou ochotni stát se sami požehnáním pro druhé. Modlíme-li se za zarmoucené, měli bychom je povzbudit, aby se pokusili sami pomáhat těm, kdo potřebují pomoc ještě víc než oni. Budou-li se snažit pomáhat druhým, vytratí se temno z jejich srdcí. Snažíme-li se potěšit druhé útěchou, které se nám dostalo, vrátí se požehnání k nám. ZNP 133.7
Padesátá osmá kapitola Izajáše obsahuje recept, jak se zbavit nemocí těla a duše. Toužíme-li mít zdraví a pravou radost ze života, musíme se řídit pravidly, která jsou obsažena v Písmu. O službě, která je pro něj přijatelná, a o svých požehnáních Pán říká: ZNP 133.8
“Cožpak nemáš lámat
svůj chléb hladovému,
přijímat do domu utištěné,
ty, kdo jsou bez přístřeší?
Vidíš-li nahého, obléknout ho,
nebýt netečný k vlastní krvi?
Tehdy vyrazí
jak jitřenka tvé světlo
a rychle se zhojí tvá rána.
Před tebou půjde tvá spravedlnost,
za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva.
Tehdy zavoláš
a Hospodin odpoví,
vykřikneš o pomoc
a on se ozve: Tu jsem!
Odstraníš-li ze svého středu jho,
hrozící prst a ničemná slova,
budeš-li štědrý k hladovému
a nasytíš-li ztrápeného,
vzejde ti v temnotě světlo
a tvůj soumrak bude jak poledne.
Hospodin tě povede neustále,
bude tě sytit i v krajinách vyprahlých,
zdatnost dodá tvým kostem;
budeš jako zahrada zavlažovaná,
jako vodní zřídlo,
jemuž se vody neztrácejí.” Izajáš 58,7-11.
ZNP 134.1
Dobré skutky jsou dvojnásobným požehnáním. Jsou dobrodiním pro dárce i pro toho, kdo laskavost přijímá. Vědomí, že konáme dobro, je jedním z nejlepších léků pro nemocné tělo a mysl. Je-li mysl svobodná a šťastná pocitem dobře vykonané povinnosti a uspokojením z toho, že byli obšťastněni druzí, pak blahodárný, povznášející vliv vnese nový život do celé bytosti. ZNP 134.2
Ať nemocný sám projevuje laskavost, místo aby ji stále jen vyžadoval. Vložte břemeno svých slabostí, starostí a bolestí na soucitného Spasitele. Otevřete své srdce jeho lásce a nechte ji vytrysknout, ať obšťastní druhé. Uvědomte si, že všichni musí snášet těžké zkoušky a odolávat velkým pokušením a že vy můžete udělat něco pro to, abyste jim tato břemena ulehčili. Projevujte vděčnost za požehnání, která jste přijali. Ukazujte, jak si vážíte pozorností, jichž se vám dostává. Mějte srdce plné vzácných Božích zaslíbení, abyste mohli vynášet z tohoto pokladu slova, která budou útěchou a posilou druhým. To vytvoří kolem vás ovzduší, které bude prospěšné pro druhé a bude je povznášet. Ať je vaším cílem stát se požehnáním všem, kdo jsou kolem vás. Tak najdete způsoby, jak být užiteční členům své rodiny i jiným. ZNP 134.3
Když ti, kdo trpí nemocí, zapomenou na sebe a začnou se zajímat o druhé, když budou plnit Hospodinův příkaz a sloužit těm, kdo to potřebují více než oni, uvědomí si pravdivost prorockého zaslíbení: ZNP 134.4
“Tehdy vyrazí jak jitřenka
tvé světlo
a rychle se zhojí tvá rána.” Izajáš 58,8.
ZNP 134.5