Rady pro církev

66. kapitola — Přijdu brzy

Nedávno mi v nočním vidění Duch svatý vnukl myšlenku, že pokud věříme, že Kristus přijde brzy, měli bychom pracovat ještě mnohem usilovněji než v době, kdy jsme lidem poprvé zvěstovali pravdu. RPC 302.1

V souvislosti s tím se mi vybavilo, jak aktivní byli adventní věřící v letech 1843 a 1844. Chodili dům od domu a snažili se lidi seznámit s varovným poselstvím Božího slova. Dnes musíme vynaložit mnohem větší úsilí než lidé, kteří věrně hlásali poselství prvního anděla. Historie lidstva bude brzy završena, a proto bychom my, kteří si uvědomujeme, že Ježíš brzy přijde, měli pracovat tak jako nikdy dřív. Jsme vybízeni, abychom lidi varovali a aby na našich životech byla patrná moc pravdy a spravedlnosti. Svět, který přestupuje Boží zákon, se brzy setká se samotným Zákonodárcem. Jedině ti, kdo se odvrátí od hříchu a začnou poslouchat Boha, mohou doufat v odpuštění a pokoj. RPC 302.2

Kolik dobra bychom vykonali, kdyby všichni, kdo přijali pravdu, slovo života, se o ni chtěli podělit s těmi, kdo ji dosud nepoznali. Když někteří ze Samařanů přišli ke Kristu, protože jim o něm vyprávěla samařská žena, Ježíš je přirovnal ke zralému obilí. “Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni.” Jan 4,35. Zůstal s nimi dva dny, protože věděl, jak moc chtějí slyšet pravdu. A byly to perné dva dny. Díky práci, kterou během nich vykonal, jich mnoho “uvěřilo pro jeho slovo” Jan 4,41. Tito lidé následně vyznali: “Sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa.” Jan 4,42; Testimony Treasures, sv. 3, s. 435,436. RPC 302.3