Rady pro církev

293/324

Tajemství přírody

Když se lidé začnou příliš soustředit na zákony hmoty a přírody, může je to vést k tomu, že přestanou vnímat, ba dokonce začnou popírat neustálé a přímé Boží působení. Většina z nich se přikloní k myšlence, že příroda je na Bohu nezávislá, sama si stanovuje své hranice a řídí se působením svých sil. Tito lidé vidí veliký rozdíl mezi přirozeným a nadpřirozeným. Přirozené se podle nich týká všech obvyklých jevů, které nemají s Bohem nic společného. Jsou přesvědčeni, že život vychází z hmoty, což vede ke zbožštění přírody. Předpokládají, že hmota je vázaná určitými vztahy a řídí se zákonitostmi, jež Bůh nemůže ovlivňovat, a že příroda je nadaná určitými vlastnostmi a je podřízena [přirozeným] zákonům, jež sama od sebe respektuje, a plní úkol, který jí byl na počátku svěřen. RPC 276.2

Toto jsou mylné vědecké teorie, které v Božím slově nenacházejí nejmenší oporu. Bůh své zákony neruší, ale neustále skrze ně působí a používá je jako své nástroje. Příroda nefunguje sama od sebe. Bůh ji ustavičně udržuje v chodu. Je služebníkem, který poslouchá jeho příkazy. Její chod svědčí o přítomnosti vyšší inteligence a o působení Bytosti, která se ve všem, co dělá, řídí svou svobodnou vůlí. To, že země každý rok vydává úrodu a bez přestání se otáčí kolem slunce, není důsledek působení síly, jež vychází z přírody. Chod naší planety zajišťuje nekonečná moc. To Bůh ji udržuje na oběžné dráze. RPC 276.3

Fungování lidského těla není možné zcela porozumět. Je plné tajemství, jež nedokážou objasnit ani ti nejvzdělanější z lidí. To, že lidské srdce neustále tluče a dech se nezastaví, není důsledek práce tělesného mechanismu. Jen díky Bohu žijeme, hýbeme se a uvažujeme. Každý nádech a výdech, každý stah srdečního svalu je dokladem o neustálém Božím působení. RPC 276.4

Ani lidé nadaní vysokým intelektem nedokážou pochopit Boží tajemství, s nímž se setkáváme v přírodě. V Božím slově nacházíme otázky, na které neumějí odpovědět ani ti největší odborníci. Tyto otázky nám nebyly položeny proto, abychom na ně hledali odpověď, nýbrž proto, abychom se zamysleli nad tajuplným Božím působením a uvědomili si, že naše moudrost je velmi omezená. Vedou nás k poznání, že jsme obklopeni věcmi, které jsou nad naše chápání, a ukazují nám, že Boží záměry a cíle nás neskonale převyšují a že jeho moudrost je nevyzpytatelná. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 259-261) RPC 276.5

Naše vzdělávání neskončí v tomto životě; budeme v něm pokračovat na věčnosti, soustavně se budeme rozvíjet a nikdy nebudeme u konce. Boží podivuhodné činy a projevy jeho stvořitelské moci, která vše udržuje v chodu, uvidíme z nového úhlu pohledu. Ve světle vycházejícím od Božího trůnu zmizí všechny nejasnosti a my užasneme nad věcmi, o nichž jsme nikdy dříve nevěděli. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 328) RPC 276.6