Rady pro církev

44. kapitola — Církevní organizace

Někdo musí dokončit Kristovo poslání, někdo musí pokračovat v díle, které Ježíš na zemi započal. Je to církev, komu se dostalo této výsady. Za tímto účelem totiž byla ustavena. (Testimonies For The Church, sv. 6, s. 295) RPC 207.1

Kazatelé by si měli zamilovat řád a sami sebe by měli podřizovat přísné kázni, aby mohli správně vychovávat Boží církev a učit její členy harmonicky pracovat jako dobře vycvičené vojsko. Pokud jsou kázeň a řád nezbytné na bitevním poli, jsou o to potřebnější v boji, který vedeme my. My totiž usilujeme o mnohem vznešenější a hodnotnější cíl než ti, kteří nasazují svůj život na bojišti. V našem boji jde o věčný život. RPC 207.2

Andělé pracují harmonicky. Každý pohyb, který vykonají, podléhá dokonalému řádu. Čím usilovněji se budeme snažit tuto harmonii a řád napodobit, tím bude práce andělů, kterou konají v náš prospěch, úspěšnější. Ti, kdo mají pověření shůry, budou každým svým činem přispívat k řádu, kázni a jednotě a andělé s nimi budou spolupracovat. Nepodpoří však práci těch, kteří jsou nevázaní, nepořádní a chaotičtí. Veškeré takové jednání je důsledkem satanových snah oslabit naše síly, zničit naši odvahu a zabránit nám v dosažení úspěchu. RPC 207.3

Satan moc dobře ví, že úspěchu lze dosáhnout jen prostřednictvím ukázněného a harmonického jednání. Je si vědom toho, že v nebi panuje dokonalý pořádek a soulad a že činnost andělů se vyznačuje pokorou a kázní. Ze všech sil se snaží odvést křesťany co nejdále od nebeského ideálu. Proto se zaměřuje na upřímné Boží děti a snaží se je přesvědčit, že kázeň a řád ničí pravou duchovnost a že v bezpečí budou jedině tehdy, když každý půjde za svým cílem a nespojí se s křesťany, kteří jsou jednotní, podřizují se řádu a harmonicky spolupracují. Přesvědčuje je, že veškeré snahy, jejichž cílem je dosáhnout pořádku, jsou nebezpečné, protože omezují jejich osobní svobodu. Tito oklamaní lidé považují svou nezávislost v myšlení a jednání za ctnost a chlubí se jí. Nepřijímají cizí názory a nikomu se nechtějí podřizovat. Bylo mi ukázáno, že se satan snaží vést lidi k přesvědčení, že jim Bůh přikazuje, aby šli vlastní cestou a žili nezávisle na mínění svých bratří. (Testimonies For The Church, sv. 1, s. 649,650) RPC 207.4

Bůh učinil pozemskou církev prostředníkem poznání a skrze ni oznamuje světu své záměry a svou vůli. Žádnému ze svých služebníků nedává poznání, které by neodpovídalo poznání církve, nebo by s ním dokonce bylo v rozporu. Svou vůli pro celou církev také nezjevuje jedinému člověku, zatímco by církev — Kristovo tělo — ponechával v ne-vědomosti. Ve své prozřetelnosti uvádí Bůh své služebníky do úzkého vztahu s církví. Tím je učí, aby nespoléhali sami na sebe, ale spíše na druhé, jež při práci na svém díle rovněž vede. (The Acts of the Apostles, s. 163) RPC 207.5