Rady pro církev

Úcta k manuální práci

Mládež by měla získat úctu k manuální práci. Učte mladé lidi, že Bůh pracuje bez přestání. Celá příroda je neustále v pohybu, protože vše, co je její součástí, musí ustavičně plnit důležité funkce. A my, máme-li splnit úkol, který jsme od Boha dostali, musíme být rovněž aktivní. (Education, s. 214) RPC 177.5

Manuální práce, která je spojená s teoretickým vzděláváním, jež zvyšuje naši užitečnost, nás připravuje na praktický život. Tento proces se stane příjemnějším, když si uvědomíme, že vykonávání manuální práce uzpůsobuje naši mysl i tělo k tomu, aby dokázaly lépe splnit úkol, jímž nás pověřil Bůh. (Fundamentals of Christian Education, s. 229) RPC 177.6

Nikdo by se neměl stydět vykonávat manuální práci, třebaže mu může připadat podřadná a bezvýznamná. Práce šlechtí. Všichni, kdo pracují tělesně nebo duševně, plní svou povinnost a dělají čest svému náboženství — bez ohledu na to, jestli stojí u necek, umývají nádobí či jdou do shromáždění. I tehdy, když jsou jejich ruce zaměstnány obyčejnou prací, jejich mysl se může zabývat ušlechtilými a čistými myšlenkami. (Testimonies For The Church, sv. 4, s. 590) RPC 177.7

Jedním z důvodů, proč lidé na manuální práci pohlížejí s despektem, je nedbalost, s níž k ní mnozí přistupují. Nevykonávají ji dobrovolně, nýbrž z donucení. Nejsou při ní srdcem. Nemají k sobě úctu a svým jednáním si ani nezískávají úctu druhých. Tento nedostatek je třeba při výuce manuálních prací napravit. Práce by měla vést k pečlivosti, přesnosti a důslednosti. Žáci by se měli naučit zručnosti a osvojit si systematický přístup. RPC 177.8

Je třeba, aby si dokázali zorganizovat čas a naplánovat každý pohyb. Neměli bychom je seznamovat s nejlepšími pracovními postupy, ale měli bychom je motivovat k tomu, aby se neustále zdokonalovali. Jejich cílem by mělo být dosahovat co možná nejlepších výsledků. (Education 222) RPC 178.1

Nechat děti zahálet je hřích. Umožněte jim procvičit své paže a svaly, třebaže se následně budou cítit unavené. Pokud se nepřepracují, nemůže se jim nic stát. Mezi únavou a vyčerpáním je totiž velký rozdíl. Děti sice potřebují častěji měnit předmět své činnosti a déle odpočívat než dospělí, ale jinak mohou manuální práci vykonávat již od útlého věku. Budou z toho mít radost, protože zjistí, že mohou být prospěšné. Po dni naplněném prací budou dobře spát a druhý den budou dostatečně odpočaté na to, aby se mohly vrhnout do další práce. (The Adventist Home, s. 289) RPC 178.2