Rady pro církev

Hledejte Boží lásku

Vzpomínám na věrného Abrahama, který uposlechl příkazu, jenž dostal v nočním vidění v Beer-šebě, a vydal se s Izákem na cestu. V dálce před ním k nebi čněla hora, na jejímž vrcholu měl na základě Hospodinova nařízení svého syna obětovat. RPC 158.4

Když Abraham Izáka svazoval, třásly se mu ruce a srdce se plnilo lítostí. Jeho syn se nebránil, protože svému otci důvěřoval. Jakmile však bylo všechno připravené, jakmile byla otcova víra a synova poslušnost podrobena zkoušce, Boží anděl zastavil Abrahamovu ruku, která se chystala Izáka zabít, a řekl mu: “Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna.” 1. Mojžíšova 22,12. RPC 158.5

Tento Abrahamův projev víry je zaznamenán pro naše poučení. Dospělí se z něj dozvídají, že je důležité uposlechnout všechny Boží příkazy, i kdyby to mělo ohrozit je a jejich blízké, a děti zjišťují, že se musejí bezvýhradně podřídit svým rodičům a Bohu. Příběh o Abrahamově poslušnosti nám ukazuje, že nic není tak drahocenné, abychom se toho kvůli Bohu nemohli vzdát. RPC 159.1

Bůh dopustil, aby jeho Syn žil v ponížení, sebezapření, chudobě, musel tvrdě pracovat, čelit nenávisti a zemřít potupnou a bolestivou smrtí na kříži. V jeho případě se neobjevil žádný anděl, který by řekl: “To stačí. Není třeba, abys umíral.” Zástupy andělů do posledníchvíle čekaly, že stejně jako v Izákově případě Bůh zabrání jeho potupné smrti. Žádného z nich však nevyslal, aby jeho Synu doručil vysvobozující vzkaz. Ponížení zahájené v soudní síni pokračovalo na cestě na Golgotu. Lidé se mu vysmívali, provokovali jej a plivali na něj. Musel snášet posměšky, urážky a nadávky těch, kteří jej nenáviděli, tak dlouho, dokud na kříži nesklonil hlavu a nezemřel. RPC 159.2

Tím, že Bůh dovolil, aby jeho Syn prošel strašlivým utrpením, nám dal největší důkaz RPC 159.3

o své lásce. A jelikož je tento dar Boží lásky nekonečný, přeje si, aby i naše důvěra v něj, naše poslušnost a láska byly nekonečné. Chce, abychom mu odevzdali vše, co máme. Abychom se mu beze zbytku podřídili a nic za to nežádali. Všichni jsme Boží dlužníci. Jeho nároky jsou tak vysoké, že jich nejsme schopni dostát, aniž bychom mu sami sebe dobrovolně přinesli jako živou oběť. Nespokojí se s ničím jiným než s naprostou odevzdaností. Je třeba, abychom využili příležitosti a ihned se otevřeli jeho lásce a náklonnosti. Pro některé, kteří čtou tyto řádky, může být letošní rok posledním rokem jejich života. Jsou snad mezi mladými lidmi, jimž se tato výzva dostala do rukou, takoví, kteří dají přednost světským zábavám před pokojem, jenž Kristus nabízí všem, kdo jej věrně hledají a plní jeho vůli? (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 368-370) RPC 159.4