Od slávy k úpadku

Ježíš a sobota

Během své pozemské služby Ježíš upozornil na závaznost přikázání o sobotě. SU 69.6

Sám k tomuto přikázání, jehož byl autorem, přistupoval s náležitou úctou. V jeho době byl způsob zachovávání soboty natolik zkreslený, že spíše odrážel lidské sobectví než Boží lásku. Kristus však na toto falešné učení, které nesprávně představovalo jeho charakter, nebral ohled. A přestože jeho postoj v řadách rabínů vyvolával nemilosrdný hněv, šel si za svým a sobotu zachovával v souladu s Božím zákonem. SU 70.1

Svou úctu k zákonu vyjádřil jednoznačně: “Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým.” Matouš 5,17-19. SU 70.2

Úhlavní nepřítel lidského štěstí na přikázání o sobotě tvrdě zaútočil. Satan říká: “Budu mařit Boží úmysly. Způsobím, že lidé nebudou k památníku Božího stvoření přistupovat s úctou. Přesvědčím svět, že den, který posvětil sám Bůh, byl změněn. Udělám vše pro to, aby na něj lidé zapomněli. A na jeho místo postavím jiný den, který Bůh neustanovil — den, který není znamením mezi Bohem a jeho lidem. S pomocí této náhražky vyvýším sám sebe. Posvětím první den týdne a protestantský svět jej s nadšením přijme jako pravý den odpočinku. Stanu se vládcem tohoto světa. Dokonale ovládnu lidskou mysl a způsobím, že se na sobotní den bude pohlížet s pohrdáním. Svěcení soboty se stane znamením neposlušnosti vůči světským autoritám. Lidské zákony budou tak tvrdé, že jen málokdo se odváží zachovávat pravý sobotní den. Ze strachu, že nebudou mít co jíst a co si obléct, se spojí se světem v přestupování Božího zákona. Celý svět bude pod mojí nadvládou.” SU 70.3

Tím, že nepřítel ustanovil falešný den odpočinku, chtěl “změnit doby a zákon” (viz Daniel 7,25). Opravdu se však satanovi podařilo změnit Boží zákon? Ten, který se nemění, o pravé sobotě prohlásil: “Dbejte na mé dny odpočinku; to je znamení mezi mnou a vámi po všechna vaše pokolení… To je provždy platné znamení mezi mnou a syny Izraele.” 2. Mojžíšova 31,13.17. SU 70.4

Přestože falešná směrovka ukazuje nesprávným směrem, Bůh je stále stejný. Svůj zákon střeží se stejným zápalem jako za časů Achaba a Elijáše. SU 70.5