Od slávy k úpadku

13. kapitola — “co tu chceš, Elijáši?”

Bůh o Elijášovu útočišti na hoře Choréb věděl a nenechal jej proti silám temnoty bojovat samotného. Poslal za ním do jeskyně, kde se skrýval, mocného anděla, který měl za úkol zjistit, co potřebuje, a dopodrobna jej seznámit s božskými plány s Izraelem. SU 64.1

Bůh nemohl své započaté dílo dokončit dřív, dokud se mu prorok nenaučí plně důvěřovat. Vítězství na hoře Karmel otevřelo cestu pro další, ještě větší úspěchy. Ale prorok se kvůli výhrůžkám královny Jezábel zdráhal nových příležitostí využít. Bylo nutné, aby pochopil, jak výhodné postavení se mu Bůh chystal vydobýt. SU 64.2

“Co tu chceš, Elijáši?” 1. Královská 19,9. Já jsem tě poslal k potoku Kerítu a k vdově do Sarepty. Byl jsem to já, kdo ti přikázal postavit se před pohanské kněze na hoře Karmel a doprovázet krále do Jizreelu. Kdo tě však poslal do této pustiny? Co tu pohledáváš? SU 64.3

Elijáš si hořce postěžoval: “Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život.” (1. Královská 19,10) SU 64.4

Anděl proroku nařídil, aby se postavil a dobře se díval. “A hle, Hospodin se tudy ubírá. Před Hospodinem veliký a silný vítr rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl. Po zemětřesení oheň, ale Hospodin ani v tom ohni nebyl. Po ohni hlas tichý, jemný.” 1. Královská 19,11.12. SU 64.5

Tímto tichým a jemným hlasem chtěl Bůh proroka naučit, že k dosažení úspěchu není vždy nutné velkolepých demonstrací. Elijášův vzdor byl umlčen a jeho duch se pokořil. Nyní s jistotou věděl, že když bude plně spoléhat na Boha, najde u něj pomoc a ochranu vždy, když ji bude potřebovat. SU 64.6

Bůh nepromlouvá k lidskému srdci vemlouvavými slovy ani nepoužívá nevyvratitelné argumenty, nýbrž na něj působí Duchem svatým. Jeho tichý, jemný hlas má moc je změnit. SU 64.7

“Co tu chceš, Elijáši?” zeptal se hlas podruhé. Prorok na to odpověděl: “Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili.” 1. Královská 19,13.14. SU 64.8

Bůh Elijáši řekl, že ti, kdo páchají zlo, budou potrestáni. Je třeba najít lidi, kteří nad modlářským královstvím vykonají rozsudek. Čeká je tvrdá práce. Elijáš se bude muset vrátit k Izraeli a spolu s dalšími lidmi vykonat reformu. SU 65.1

“Hospodin mu řekl: ‘Jdi, vrať se svou cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš Chazaela za krále nad Aramem. Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, pomažeš za proroka místo sebe. Kdo unikne Chazaelovu meči, toho usmrtí Jehú, a kdo unikne Jehúovu meči, toho usmrtí Elíša.’” 1. Královská 19,15-17. SU 65.2

Ten, který lidem vidí do srdce, oznámil proroku, že v Izraeli zbylo mnoho těch, kteří i přes dlouhé období odpadnutí zůstali Bohu věrní. “Zachovám v Izraeli sedm tisíc, všechny ty, jejichž kolena nepoklekla před Baalem a jejichž ústa ho nepolíbila.” 1. Královská 19,18. SU 65.3

Odpadnutí, kterého jsme svědky dnes, je velmi podobné tomu, jež tehdy postihlo Izrael. Ti, kdo vyvyšují lidské nad božské, uctívají výrazné osobnosti, klanějí se majetku a stavějí vědu nad Bohem zjevenou pravdu, se ve skutečnosti klanějí modlám. Mnozí lidé dnes vyměnili Boží slovo za lidské nauky. Všeobecně se má za to, že lidský rozum má větší autoritu než Bible. Boží zákon je považován za zbytečný. Nepřítel se usilovně snaží, aby lidé zapomněli na to, co jim mělo do života přinést radost a spásu. SU 65.4