Od slávy k úpadku

235/250

58. kapitola — Po noci přichází ráno

Od chvíle, kdy byli naši první rodiče vyhnáni z ráje, až do doby, kdy zemi navštívil Vykupitel, padlí lidé v naději vyhlíželi příchod toho, který měl muže a ženy vysvobodit z otroctví hříchu a smrti. SU 257.1

První se o této naději dozvěděli Adam s Evou v ráji, když Hospodin satanovi řekl: “Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.” 1. Mojžíšova 3,15. Tato slova naplnila provinilý pár nadějí; pochopili z nich, že budou vysvobozeni ze záhuby. Nemuseli propadat zoufalství. Boží Syn se nabídl, že svou vlastní krví odčiní jejich přestoupení. Skrze víru v Kristovu spasitelskou moc se pak opět budou moci stát Božími dětmi. SU 257.2

Protože se satanovi podařilo člověka odvrátit od cesty poslušnosti, stal se bohem “tohoto světa” 2. Korintským 4,4. Boží Syn však nepřišel jen vykoupit člověka z otroctví hříchu, nýbrž i získat ztracenou nadvládu. “Ty, věži stáda, … k tobě se navrátí dřívější vladařství.” Micheáš 4,8. SU 257.3

Tato naděje na vykoupení nikdy nevyhynula. Od pádu do hříchu na zemi vždy žili lidé, kteří dokázali vírou proniknout skrze závoj přítomnosti a upnout se k příchodu slavné budoucnosti. Skrze Adama, Šéta, Henocha, Metušelacha, Noa, Šéma, Abrahama, Izáka, Jákoba a mnohé další Hospodin uchovával zjevení své vůle. Tak Bůh vyvolený národ, z kterého měl být světu dán zaslíbený Mesiáš, seznamoval se spásou, která bude dokonána obětí jeho milovaného Syna. SU 257.4

Toto zaslíbení Bůh poprvé formuloval při povolání Abrahama a následně jej mnohokráte opakoval: “V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.” 1. Mojžíšova 12,3. Abrahamovo srdce ozářilo Slunce spravedlnosti a rozehnalo temnotu, která je obklopovala. Sám Spasitel, když pobýval mezi lidmi, vydal o patriarchově naději svědectví: “Váš otec Abraham zajásal, že spatří můj den; spatřil jej a zaradoval se.” Jan 8,56. SU 257.5

Tatáž naděje byla obsažena v zaslíbení, které dal Jákob svému synu Judovi:

“Juda nikdy nebude zbaven
žezla ani palcátu,
jenž u nohou mu leží,
dokud nepřijde ten,
který z něho vzejde;
toho budou poslouchat
lidská pokolení.” 1. Mojžíšova 49,10.
SU 258.1

Příchod Vykupitele oznámil také Bileám: SU 258.2

“Vyjde hvězda z Jákoba,
povstane žezlo z Izraele.” 4. Mojžíšova 24,17.
SU 258.3

A rovněž skrze Mojžíše Bůh seznámil Izrael s tím, že pošle na zemi svého Syna jako Vykupitele lidstva: “Hospodin, tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka jako jsem já. Jeho budete poslouchat…” 5. Mojžíšova 18,15. SU 258.4