Od slávy k úpadku

54. kapitola — Vítězství nad chamtivostí

Kromě opravy městských hradeb se Nehemjáš musel zabývat špatnými životními podmínkami lidí z chudších vrstev. Bylo to v období, kdy byl velký nedostatek obilí. Chudí lidé si v té době kupovali jídlo na dluh za velmi vysoké ceny. Rovněž si brali nevýhodně úročené půjčky, protože potřebovali platit vysoké daně, které jim předepisovala perská vláda. A aby toho nebylo málo, někteří bohatí Židé zneužívali jejich nouze k sebeobohacení. SU 243.1

Hospodin nařizoval, aby každý třetí rok byly desátky věnovány na potřeby chudých lidí a každý sedmý rok zůstala pole ležet ladem — vše, co se v té době urodí, má připadnout potřebným. Poskytování těchto dobrovolných darů k ulehčení života chudých mělo lidem neustále připomínat, že Bůh je majitelem všech věcí. Také jim to mělo pomáhat v překonávání sobectví a v zušlechťování jejich charakteru. SU 243.2

Hospodinův příkaz zněl jasně: “Svému bratru nebudeš půjčovat na úrok, na žádný úrok ani za stříbro ani za pokrm ani za cokoli, co se půjčuje na úrok.” 5. Mojžíšova 23,20. “Potřebný ze země nevymizí. Proto ti přikazuji: Ve své zemi ochotně otvírej ruku svému utištěnému a potřebnému bratru.” 5. Mojžíšova 15,11. SU 243.3

Jednání bohatých Židů bylo však v přímém rozporu s těmito příkazy. Když si chudí museli půjčit peníze, aby mohli králi zaplatit daně, bohatí jim je poskytli s neúměrně vysokým úrokem. Tím, že si lidé brali nevýhodné půjčky, jejich chudoba se prohlubovala. Mnozí byli nuceni prodat své syny a dcery do otroctví. Vyhlídky nemajetných byly neradostné, čekala je jen nouze a nevolnictví. SU 243.4

Nakonec se chudí lidé rozhodli seznámit Nehemjáše s žalostnými podmínkami svého života. Stěžovali si: “Některé z našich dcer se již otrokyněmi staly, a nemůžeme nic proti tomu dělat. Naše pole a vinice patří jiným.” Nehemjáš 5,5. SU 243.5

Nehemjáš byl tím, co slyšel, velmi rozhořčen. Napsal: “Když jsem slyšel jejich křik a tato slova, vzplanul jsem hněvem.” Nehemjáš 5,6. Rozhodl se, že se rázně postaví na stranu spravedlnosti. SU 243.6

Nehemjáš se nezalekl toho, že utlačovatelé byli bohatí muži, jejichž podpora byla při opravách města velmi důležitá. Odvážně je napomenul a potom shromážděný lid seznámil s Božími požadavky. Připomněl jim události z doby vlády krále Achaza. Tehdy pro své modlářství padli Judejci do rukou svých bratří z Izraele, kteří uctívali modly ještě náruživěji než oni. Ti zajali jejich ženy a děti se záměrem udělat z nich své otroky nebo je prodat pohanům. Bůh tehdy kvůli hříchům, které Judejci spáchali, v jejich prospěch nezasáhl; jen skrze proroka Odéda pokáral krutost vítězných vojsk. Prohlásil: “A teď jste si usmyslili, že Judejce a obyvatele Jeruzaléma ujařmíte jako své otroky a otrokyně. Neproviňujete se tím právě vy sami vůči Hospodinu, svému Bohu?” 2. Paralipomenon 28,10. SU 244.1

Když vojáci uslyšeli tato slova, okamžitě propustili své zajatce na svobodu a vzdali se kořisti. Potom se někteří z efrajimských představitelů “ujali … zajatců a ze získané kořisti oblékli všechny nahé. Oblékli je a obuli, dali jim najíst a napít, ošetřili je a všechny, kdo únavou klesali, dopravili na oslech a převedli do Jericha, Palmového města, k jejich bratřím. Potom se vrátili do Samaří.” 2. Paralipomenon 28,15. SU 244.2

Nehemjáš a někteří další v minulosti vykoupili několik Židů, kteří byli prodáni pohanům. Nyní Nehemjáš poukázal na to, jak se tento skutek liší od jednání lidí, kteří kvůli osobnímu zisku prodávají své bratry do otroctví. Dále zdůraznil, že on sám, který měl pověření od perského krále, mohl od druhých požadovat vysoké finanční příspěvky. Místo toho se ale snažil dobrovolnými dary pomáhat chudým. Pak vyzval všechny, kdo se dopouštěli lichvy a vyděračství, aby chudým vrátili zabavenou půdu i peníze, které z nich vymohli, a půjčili jim bez zástavy a úroku. SU 244.3

Odpověděli mu: “,Vrátíme a nic od nich nebudeme požadovat. Uděláme to tak, jak jsi řekl.’ … Nato celé shromáždění odpovědělo: ‘Amen.’ I chválili Hospodina, a lid to slovo dodržel.” Nehemjáš 5,12.13. SU 244.4