Od slávy k úpadku

Nejlepší z nejlepších

Hospodin našel v čistotě jejich pohnutek zalíbení a dal těm čtyřem jinochům vědění a zběhlost ve veškerém písemnictví a moudrosti. Danielovi dal nadto porozumět všem viděním a snům. Naplnilo se na nich zaslíbení: “Ty, kdo mě ctí, poctím.” 1. Samuelova 2,30. Zatímco se Daniel pod lidským vedením seznamoval s tím, jaké bude mít na královském dvoře povinnosti, nechával jej Bůh nahlédnout do tajemství budoucnosti a prostřednictvím symbolů a čísel zaznamenat pro budoucí generace důležité události, které se odehrají do konce času. SU 182.2

Když nadešel čas, kdy byli židovští mládenci vyzkoušeni, jestli jsou schopní sloužit na královském dvoře, “žádný mezi nimi nebyl shledán takový jako Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš” Daniel 1,19. Jejich touha po poznání, jejich hluboké vědomosti, jejich přesné vyjadřování, to vše bylo dokladem jejich dobrého duševního zdraví a tělesné síly. “Proto stávali před králem.” Daniel 1,19. SU 182.3

Na babylónském dvoře byli shromážděni nadprůměrně nadaní muži z nejrůznějších zemí světa, kterým se dostalo to nejlepší vzdělání, jaké tehdejší společnost nabízela. Nad těmi všemi hebrejští mládenci vynikali svou tělesnou silou, duševním zdravím a praktickými dovednostmi. Vzpřímený postoj, jistý krok, krásný vzhled, bystré smysly, vyrovnaný dech, to vše bylo známkou vznešenosti, jíž příroda obdařuje všechny, kdo se řídí jejími zákony. SU 182.4

Ve znalosti babylónské moudrosti předčil Daniel a jeho přátelé všechny ostatní mládence. Při studiu se totiž nechali vést Duchem svatým a z poznání Boha udělali základ svého vzdělávání. Na modlitbách prosili Boha o moudrost a dokázali využít každé příležitosti, aby všestranně rozvíjeli své duševní a rozumové schopnosti. Díky tomu, že se neustále modlili, svědomitě studovali a zůstávali ve spojení s Neviditelným, kráčeli v Henochových šlépějích. SU 182.5

Pravý úspěch v jakékoli činnosti není dílem náhody, souhry okolností či osudu. Je to výsledek působení Boží prozřetelnosti, je to odměna za víru, rozvahu, ctnost a vytrvalost. Nadprůměrné duševní schopnosti a pevný morální charakter člověk nezíská náhodně. Bůh nám připravuje příležitosti a je jen na nás, jestli je budeme schopni využít k osobnímu rozvoji a dosažení úspěchů. SU 182.6

Zde se setkáváme s Božím principem vzájemné spolupráce. Abychom mohli mít účast na Boží milosti, musíme o ni aktivně usilovat. Boží milost má moc ovlivnit naši vůli i skutky, ale nikdy nenahradí naše úsilí. SU 182.7

Tak jako Bůh spolupracoval s Danielem, bude spolupracovat s každým, kdo zatouží řídit se jeho vůlí. Jeho Duch nám pomůže k dosažení každého hodnotného cíle a k uskutečnění všech ušlechtilých předsevzetí. Ti, kdo se rozhodnou být Bohu poslušní, se ve svém životě setkají s mnoha překážkami. Bůh jim ale pomůže přemoci každou mocnost, která usiluje o jejich porážku. V jeho síle zvítězí nad každým pokušením a překonají všechny těžkosti. SU 183.1