Poslední dny planety země
3. kapitola — Kdy se to stane?
Učedníci se ptají Ježíše na jeho příchod
“Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.” Matouš 24,2. Kristus pronesl svá slova v přítomnosti velkého zástupu lidí. Když potom sám seděl na Olivové hoře, přistoupili k němu Petr, Jan, Jakub a Ondřej a ptali se ho: “Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!” Matouš 24,3. Ježíš ve své odpovědi učedníkům neoddělil zničení Jeruzaléma od slavného dne svého příchodu. Hovořil o obou událostech současně. PPZ 23.1
Kdyby byl odhalil učedníkům budoucnost tak, jak ji sám viděl, nebyli by to unesli. Ve své milosti jim popsal dvě závažné události najednou a nechal je, aby sami dospěli k pochopení jeho slov. (Touha věků, s. 401) PPZ 23.2
Čas Kristova návratu není znám
Mnozí z těch, kteří se nazývají adventisty, se zabývají určováním času. Datum Kristova příchodu bylo určováno mnohokrát, avšak výsledkem toho bylo opětovné nesplnění těchto předpovědí. Přesný čas Kristova příchodu podle Písma není v dosahu poznání žádného smrtelníka. Ani andělé, kteří slouží těm, kdo se mají stát dědici spasení, neznají den ani hodinu. “O tom pak dni a hodině té žádný neví, ani andělé nebeští, jedině sám Otec můj.” Matouš 24,36 BK; (Testimonies For The Church, sv. 4, s. 307) PPZ 23.3
Nemáme znát přesný čas vylití Ducha svatého ani Kristova příchodu… Proč nám to Bůh nezjevil? — Protože bychom z toho neměli dobrý užitek. Kdyby Boží lid znal toto datum, vedlo by to ke značnému zpomalení Božího díla při přípravě lidí, aby nebyli zaskočeni oním velkým dnem, který má přijít. Nemáme žít ovlivněni jen dobou… PPZ 23.4
Nebudete schopni říci, že Ježíš přijde za rok, dva nebo za pět let, ani nemůžete oddálit termín jeho příchodu tvrzením, že k němu nedojde ani za deset, ani za dvacet let. (The Review and Herald, 22. března 1892) PPZ 23.5
Blížíme se k velkému Božímu dni. Znamení se naplňují. Nemáme však žádné poselství v otázce dne a hodiny Ježíšova příchodu. Pán to ve své moudrosti před námi zatajil, abychom byli neustále bdělí ve stavu očekávání a připraveni na druhý příchod našeho Pána Ježíše Krista na nebeských oblacích. (Letter 28, 1897) PPZ 23.6
Přesný čas druhého příchodu Syna člověka je Božím tajemstvím. (Touha věků 404) PPZ 24.1
Naším poselstvím není určovat čas
Nepatříme k těm, kteří stanovují čas, který ještě uplyne do slavného a mocného druhého Ježíšova příchodu. Někteří určovali čas, a když se nic nestalo, jejich domýšlivá srdce nepřijala napomenutí, nýbrž stanovili další termíny. Jejich časté omyly byly důkazem, že tito lidé jsou falešnými proroky. (Fundamentals of Christian Education, s. 335) PPZ 24.2
Bůh neposílá nikoho hlásat poselství, že konec dějin země přijde za deset či dvacet let. Nepřijímá také žádné omluvy pro otálení v přípravách na Ježíšův příchod. Nikdo mu nebude moci říci jako nevěrný služebník: “Můj Pán otálí se svým příchodem,” protože toto vede k trestuhodnému zlehčování možností a předností daných k tomu, abychom se připravili na tento velký den. (The Review and Herald, 27. listopadu 1900) PPZ 24.3
Určování data vede k nevěře
Protože znovu a znovu určovaný čas pominul, svět ještě rozhodněji než dříve nedůvěřuje Kristovu příchodu. Lidé se znechuceně dívají na zklamané určovatele času. A protože jsou takto zklamáni, odvracejí se od té pravdy, která je zakotvena v Božím slově, totiž že se všemu přiblížil konec. (Testimonies For The Church, sv. 4, s. 307) PPZ 24.4
Chápu, že bratr (E. P.) Daniels měl jakoby určit čas tvrzením, že Pán přijde ne později než za pět let. Doufám, že nevznikne dojmem, jako bychom všichni byli stoupenci určování data konce světa. Ať nikdo nedává důvod k tomu, aby vznikaly takovéto domněnky. Nepřinese to nic dobrého. Nesnažte se takovýmto způsobem působit oživení. Raději dávejte pozor na každé slovo, jež vyslovíte, aby fanatici nezneužili vašich slov a mezi lidmi nevyvolali nadšení, kterým by zarmoutili Ducha svatého. Nechceme vyvolávat lidské emoce, jež by vedly k nekontrolovatelným citovým výbuchům. Cítím, že bychom měli být po všech stránkách ostražití, neboť satan usiluje učinit vše k zamaskování svých výmyslů, aby měly co nejškodlivější vliv. Vše, co vyvolává nezdravé vzrušení a vzbuzuje nesprávné emoce, by mělo být zavrženo, neboť zcela určitě to bude mít špatný vliv. (Letter 34, 1887) PPZ 24.5
Vždy budou existovat falešná a fanatická hnutí rozšiřovaná v církvi lidmi, kteří tvrdí, že jsou vedeni Bohem, těmi, kteří se vydávají k běhu předtím, než jsou posláni. Ti budou určovat dny a data výskytu ještě nenaplněných proroctví. Nepřítel je spokojen, když takto jednají, protože jejich následné omyly a falešná tvrzení vedou k neporozumění a nevíře. (Selected Messages, sv. 2, s. 84) PPZ 25.1
Žádné prorocké určení času po roce 1844
Během táborového shromáždění v Jacksonu jsem fanatickým skupinám zcela jasně řekla, že konají dílo nepřítele duší a že chodí ve tmě. Tvrdili, že mají velké světlo o tom, že doba zkoušky bude ukončena v říjnu roku 1884. Oznámila jsem tam veřejně, že mi Pán ukázal, že v poselstvích, která se týkají času po roce 1844, není již žádné přesně stanovené datum. (Selected Messages, sv. 2, s. 73) PPZ 25.2
Naším úkolem je čekat a bdít bez určování jakéhokoli data od roku l844 až do příchodu Pána. (Manuscript Releases 10, s. 270) PPZ 25.3
Lidé již neobdrží poselství, jež by obsahovalo nějaké přesně určené datum. Po tomto období (Zjevení 10,4-6), od roku 1842 do 1844, nejsou žádná přesně popsaná prorocká údobí času. Poslední proroctví podávající konkrétní datum sahá do podzimu roku 1844. (The S.D.A. Bible Commentary, sv. 7, s. 971) PPZ 25.4
Ellen Whiteová očekávala, že Kristus přijde za jejího života
Byli mi ukázáni přítomní na konferenci. Anděl řekl: “Někteří budou potravou pro červy, někteří budou účastni posledních sedmi ran, někteří pak zůstanou naživu na zemi, aby byli při Ježíšově příchodu vzati do nebe.” (Testimonies For The Church, sv. 1, s. 131,132) PPZ 25.5
Protože čas je krátký, měli bychom pracovat pilně a s dvojnásobnou energií. Naše děti již možná nebudou studovat. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 159, 1872) PPZ 25.6
Není rozumné mít nyní děti. Čas je velmi krátký, neštěstí doby konce jsou před námi a malé děti budou většinou vzaty, než bude vše ukončeno. (Letter 48, 1876) PPZ 25.7
V této době, kdy světové dějiny spějí ke svému konci a my vstupujeme do doby soužení, jakého zde ještě nikdy nebylo, bylo by pro muže a ženy lépe, kdyby bylo pokud možno uzavíráno méně sňatků. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 366) PPZ 25.8
Hodina příchodu se blíží, je již blízko, a někteří z nás, věřících, se této doby dočkají živí, uvidí naplnění této předpovědi, uslyší hlas archanděla a trouby Boží rozléhající se po horách i dolinách, po mořích i v nejvzdálenějších zákoutích země. (The Review and Herald, 31. července 1888) PPZ 26.1
Nastala doba zkoušky, neboť hlasité volání třetího anděla již začalo zjevením Kristovy spravedlnosti, spravedlnosti našeho Spasitele odpouštějícího hříchy. (Selected Messages, sv. 1, s. 363) PPZ 26.2
Vysvětlení prodlení
Dlouhá temná noc je plná strádání, ale příchod rána se odkládá, protože kdyby Mistr už přišel, mnozí by byli nalezeni nepřipraveni. (Testimonies For The Church, sv. 2, s. 194) PPZ 26.3
Kdyby se adventisté po velkém zklamání v roce 1844 mocně chopili víry a kráčeli sjednoceni vpřed, kdybychom využili projevy Boží prozřetelnosti, které nám byly prokazovány, a hlásali světu v moci Ducha svatého poselství třetího anděla, uzřeli bychom spasení. Pán by mocně podpořil všechno naše úsilí, práce by byla dokončena a Kristus by mohl přijít, aby dal svému lidu patřičnou odměnu… Nebylo Boží vůlí, aby Kristův příchod podlehl takovému prodlení… Přes čtyřicet let brzdila a oddalovala vejití starého Izraele do Kanánu nevěra, reptání a vzpoura. Tytéž hříchy způsobily prodlení a zapříčinily to, že i současný Izrael ještě nevešel do nebeského Kanánu. Boží zaslíbení nezklamala ani v jednom, ani ve druhém případě. Jsou to vlastně nevěra, světáctví, neposvěcenost a spory lidu, považujícího se za Boží lid, které nás po tak dlouhá léta zdržují na tomto hříšném a smutném světě. (Evangelism, s. 695,696) PPZ 26.4
Kdyby Kristova církev plnila úkol, který jí Pán svěřil, svět by byl včas varován a Ježíš by v moci a slávě přišel na zem. (Touha věků, s. 405) PPZ 26.5
Boží zaslíbení jsou podmíněná
Boží andělé v poselstvích k lidem sdělují, že čas, který nám ještě zůstává, je velmi krátký.7 Tak mi to bylo vždy představováno. Je pravdou, že doba čekání byla delší, než jsme očekávali v počáteční době hlásání tohoto poselství. Nás Spasitel se neobjevil tak rychle, jak jsme čekali, ale zklamalo nás v čemkoli slovo Páně? Nikdy. Je vždy nutné si pamatovat, že Boží zaslíbení a výstrahy jsou podmíněné…8 PPZ 26.6
Tak jako děti starého Izraele zůstáváme na tomto světě kvůli neposlušnosti a mnohaletému nepodřízení se. Ale v Kristovu jménu by jeho lid neměl přidávat nové hříchy ke starým a obviňovat Boha za následky svého vlastního nesprávného způsobu jednání. (Evangelism, s. 695,696) PPZ 27.1
Na co Kristus čeká?
Kristovým toužebným přáním je, aby mu byl jeho lid podobný. Když se na jeho následovnících dokonale projeví Kristova povaha, tehdy přijde, aby je přijal jako své vlastnictví. PPZ 27.2
Předností každého křesťana je nejen radostně očekávat příchod Páně, ale také jej uspíšit. Kdyby všichni, kteří vyznávají jeho jméno, přinášeli ovoce k jeho chvále, jak rychle by bylo na celém světě zaseto zrno evangelia. Poslední velká žeň by rychle dozrála a Kristus by přišel, aby sklidil svou drahocennou úrodu. (Christ's Object Lessons, s. 69) PPZ 27.3
Šířením evangelia ve světě můžeme urychlit návrat našeho Pána. Nemáme jen nečinně čekat, až Boží den přijde. Je třeba přispívat k tomu, aby přišel co nejdříve. (2. Petrův 3,12) (Touha věků, s. 405) PPZ 27.4
Když se staneme jeho spolupracovníky, dá nám moc, aby byl učiněn konec této tragédii. (Education, s. 264) PPZ 27.5
Hranice Boží trpělivosti
Všemohoucí s neomylnou přesností zapisuje skutky všech národů. Dokud ještě nabízí svou milost s výzvou k pokání, zůstává záznam otevřený. Když ale číslo dosáhne určité výše, kterou Bůh stanovil, bude zahájeno vyměření jeho hněvu. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 208) PPZ 27.6
Bůh vede přesný zápis týkající se národů. Záznamy v nebeských knihách svědčí proti nim. Když bude přestupování prvního dne týdne trestáno, tehdy se kalich naplní. (The S.D.A. Bible Commentary, sv. 7, s. 910) PPZ 27.7
Bůh vede účtování s národy… A když nadejde čas a nepravost dosáhne vyznačené meze Božího milosrdenství, jeho trpělivost skončí. Když nahromaděná čísla v záznamech nebeských knih ukážou, že míra přestoupení dosáhla svého vrcholu, bude vylit hněv nesmíšený s milostí. (Testimonies For The Church, sv. 5, s. 524) PPZ 27.8
…i když Boží smilování má dlouho s hříšníkem trpělivost, jsou meze, za něž lidé již nemohou v hříchu pokračovat. Je-li této meze dosaženo, přestanou nabídky milosti a začíná soudní řízení. (Patriarchs and Prophets, s. 165) PPZ 27.9
Přichází doba, kdy lidé ve svém klamu a domýšlivosti dospějí k takovému vrcholu, že jim Pán nedovolí pokračovat, a oni zjistí, že i Hospodinova trpělivost má své meze. (Testimonies For The Church, sv. 9, s. 13) PPZ 28.1
Je mez, za niž Hospodinovy soudy již nemohou být odloženy. (Prophets and Kings, s. 417) PPZ 28.2
Nepravosti již téměř dosáhly hranice
Ještě chvíli potrvá, než obyvatelé země naplní kalich svými nepravostmi, a potom procitne Boží hněv, který tak dlouho dřímal. Tato země světla bude pít kalich jeho čistého hněvu. (Testimonies For The Church, sv. 1, s. 363) PPZ 28.3
Pohár nepravosti je téměř naplněn a Boží trestající spravedlnost zakrátko zasáhne viníky. (Testimonies For The Church, sv. 4, s. 489) PPZ 28.4
Bezbožnost obyvatel světa téměř naplnila míru nepravosti. Tato země téměř dosáhla stupně, kdy Bůh dovolí ničiteli vykonat práci podle jeho libosti. (Testimonies For The Church, sv. 7, s. 141) PPZ 28.5
Přestoupení již dosáhlo svých hranic. Zmatek naplňuje svět a zakrátko lidstvo překvapí veliká hrůza. Konec je velice blízko. My, kteří známe pravdu, bychom se měli připravit na to, co brzy přijde na svět jako strašné překvapení. (Testimonies For The Church, sv. 8, s. 28) PPZ 28.6
Je naší povinností pamatovat na velký Boží den
Musíme se naučit přemýšlet o velkých událostech, které jsou před námi. Když si budeme připomínat onen velký den Páně, ve kterém budou všechny věci odhaleny, ovlivní to i náš charakter. PPZ 28.7
Jeden bratr se mě otázal: “Sestro Whiteová, myslíš si, že Pán Ježíš přijde do deseti let?” “A jaký je v tom pro tebe rozdíl, zda přijde za dva, čtyři, nebo za deset let?” “Myslím, že kdybych věděl, že Pán přijde do deseti let, některé věci bych dělal jinak.” “Co bys tedy dělal?” otázala jsem se. “No, prodal bych svůj majetek a začal bych zvěstovat Boží slovo, abych lidi varoval a naklonil je, aby se připravili na jeho příchod, a sám bych prosil Boha, abych i já byl hotov na setkání s Pánem.” PPZ 28.8
Tehdy jsem se ho zeptala: “A kdybys věděl, že Pán ještě nepřijde za dvacet let, žil bys jinak?” Odpověděl: “Asi ano…” PPZ 28.9
Jak sobecké bylo vyjádření, že by žil jinak, kdyby věděl, že Pán přijde za necelých deset let! Enoch chodil s Bohem tři sta let. To je poučením pro nás, že máme s Bohem chodit každý den. Jestliže nejsme bdělí v očekávání a přípravě, nemůžeme být v bezpečí. (Manuscript 10, 1886) PPZ 28.10
Čas je krátký
Kéž by Pán nedal ani ve dne ani v noci pokoj těm, kteří jsou nyní nedbalí a lhostejní v Božím díle. Konec je blízko. Ježíš touží po tom, abychom neustále měli na paměti to, že čas je krátký. (Letter 97, 1886) PPZ 29.1
Když se zlatými harfami a korunami slávy budeme se všemi vykoupenými stát na skleném moři a před námi bude věčnost, tehdy pochopíme, jak krátký byl čas očekávání a zkoušky. (Manuscript Releases 10, s. 266) PPZ 29.2